Petr Michalů, český občan dlouhodobě známý svými proruskými postoji, opět připomněl svou existenci na sociálních sítích. Tentokrát s dotazem, zda „vůbec funguje Velvyslanectví České republiky v Moskvě“. Muž, který se v minulosti otevřeně omlouval „ruskému národu a prezidentu Putinovi“ a označoval českou vládu za „vlastizrádnou“, se zřejmě ocitl v situaci, kdy potřebuje pomoc právě od státu, jímž tak pohrdal.
Michalů v roce 2016 odcestoval do Ruska, kde požádal o politický azyl. Své kroky prezentoval jako protest proti české politice, zejména vůči NATO a Evropské unii. V Rusku pobýval dlouhodobě, část času nelegálně, až byl v roce 2020 zadržen a následně deportován. Jeho „druhou vlastí“ se stal separatistický Doněck, kde podle svých vlastních příspěvků žil a snažil se získat finanční podporu od sympatizantů.
V Doněcku působil jako amatérský propagandista a prodejce triček s Putinem. Na sociálních sítích sdílel obsah vychvalující ruskou okupaci a útočící na česká média a politiku. Dlouhodobě se stylizoval do role „oběti českého režimu“, přestože jeho vlastní kroky byly motivovány zjevnou politickou loajalitou k Moskvě. Pak se přemístil na Sibiř, kde se snaží žít „spořádaný“ život.
A teď? Na Facebooku se Michalů dotazuje, zda česká ambasáda v Moskvě „vůbec pracuje“ a zda „nesabotuje svou práci“ kvůli „nepřátelství ČR a EU k Rusku“. Jako by mu uniklo, že právě tento „nepřátelský vztah“ pomáhal roky přiživovat. Situace připomíná člověka, který nejprve veřejně spálí všechny mosty a poté se diví, že přes řeku není lávka.
Je pravda, že česká ambasáda v Moskvě je od roku 2021 v omezeném režimu. Důvodem jsou vzájemné diplomatické sankce mezi Českem a Ruskem po odhalení zapojení ruských agentů do výbuchů ve Vrběticích. Po masivním vyhoštění diplomatů a omezení počtu místních zaměstnanců má ambasáda výrazně menší kapacitu. Funguje však dál, s úředními hodinami a poskytováním konzulárních služeb, byť v omezeném rozsahu.
Michalů tak pravděpodobně nenarazil na „sabotáž“, ale na realitu, kterou pomáhal spoluvytvářet. Česká diplomacie v Rusku je dnes zdecimována vzájemnými represivními kroky obou stran. A pokud teď proruský aktivista zjišťuje, že stát, jemuž roky nadával, mu nebere telefon, není to spiknutí. Je to prostě důsledek jeho vlastních voleb – a geopolitické reality, kterou tak ochotně podporoval.