V českém informačním prostoru se často objevuje argument, že šíření proruských postojů je pouze „jiný názor“. Případ českého stalinisty a bývalého člena KSČM Ladislava Kašuky však ukazuje, že realita může být zcela odlišná.
Kašuka, který se dlouhodobě potýkal s finančními problémy a pracoval jako člen ostrahy v jednom z pražských obchodních center, vedl podle zjištění odborníků na dezinformace dvojí život. Zatímco v Česku byl znám jen v úzkém okruhu, v Rusku jej velká státní média prezentovala jako významného českého novináře. Tato propagandistická zobrazení byla využívána k posílení ruského vlivu ve střední Evropě.
Důležitou roli v jeho činnosti hrál běloruský prostředník Alexandr Usovskij. Ten měl zprostředkovávat finanční podporu od ruského oligarchy Konstantina Malofejeva, blízkého Kremlu. Kašuka díky těmto prostředkům organizoval v Česku proruské a protiukrajinské demonstrace, které pak ve zprávách předkládal svým zadavatelům. Z uniklé komunikace mezi Kašukou a Usovským vyplývá, že tyto akce byly detailně plánovány a cíleny na mediální efekt, zejména v ruském prostředí.
Doklady z roku 2014 například ukazují, že organizátorům nešlo jen o běžné projevy nespokojenosti. Usovskij navrhoval opatřit ukrajinské vlajky červenou barvou symbolizující krev nebo zajistit účastníky s vlajkami separatistických republik. V dalších zprávách se objevují i nabídky finančních prostředků na politickou kampaň v Kašukově rodném Mělníce. Kašuka se přitom netajil svým obdivem k Leninovi, Stalinovi či Che Guevarovi a svou věrností marxismu-leninismu.
V roce 2015 se jeho role dále rozšířila. Podle komunikace se měl stát „českým publicistou číslo jedna“ v Rusku a přispívat na proruské weby v Česku. Jeden z jeho článků s názvem Východní partnerství? Zadní vrátka ke kolonizaci! publikovaný na Parlamentních listech získal od Usovského pozitivní hodnocení, přičemž Kašuka vyjádřil ochotu pokračovat v podobných aktivitách.
Zveřejněné fragmenty korespondence tak dokládají, že Kašukovy postoje nebyly výsledkem pouhého „jiného názoru“. Šlo o systematickou činnost financovanou ze zahraničí, jejímž cílem bylo ovlivnit českou veřejnou debatu a posílit proruskou propagandu. Představa, že šlo o ojedinělý případ, by byla značně naivní.