Ruská státní agentura RIA Novosti zveřejnila 30. července článek s názvem: „Jiná možnost není: živý na Ukrajině nesmí zůstat nikdo.“ Už samotný titulek vyvolává mrazení. Nejde přitom o výstřelek anonymního blogera, ale o oficiální obsah ruského vládního média. V textu se otevřeně oslavuje údajný kolaps ukrajinské armády, zesměšňují se západní analytické instituce a Ukrajinci jsou přirovnáváni k laboratorním krysám, které údajně umírají ve prospěch zájmů jiných. Závěr je děsivě jednoznačný: Ukrajinci si podle článku zaslouží smrt a nikdo z nich nemá přežít.
To je v ostrém kontrastu s dlouhodobými tvrzeními proruských hlasů v Evropě, že Rusko vlastně jen touží po míru a je Západem provokováno. Jak se tato tvrzení snoubí s výzvami k vyhlazení celého národa? Kdo doopravdy mluví o tom, že „jiná možnost není“, než smrt všech Ukrajinců? Nejsou to západní politici ani vojenští velitelé, ale ruské státní médium, které dává najevo to, co jiní šiřitelé propagandy hlásají spíše skrytě.
Podoba textu, který RIA Novosti publikovala, nese jasné rysy propagandy. Západní think-tanky jako Atlantic Council či CSIS jsou v něm zesměšňovány, jejich hodnocení ukrajinské armády je líčeno jako absurdní a směšné. Současně však článek neváhá tvrdit, že Ukrajinci jsou jen „materiál“ využívaný Západem. Odvolává se i na dřívější výroky západních politiků, které účelově vytrhává z kontextu, aby vytvořil obraz Ukrajiny jako „vojenské laboratoře“, v níž lidé bojují a umírají pro cizí zájmy.
Tento narativ není nový – Moskva jej používá už od začátku své agrese. Novým prvkem je ale otevřený a brutální důraz na to, že pro Ukrajince prý nemá být žádná budoucnost. Propagandistický text se nesnaží působit jen na domácí čtenáře, ale také na zahraniční sympatizanty, kteří pak mohou šířit ruské výklady konfliktu. Takové články mají legitimizovat masové zabíjení civilistů a prezentovat ho jako přirozené a nevyhnutelné.
Otázkou zůstává, jak na to zareaguje evropská veřejnost. Budeme mlčet, zatímco ruská média otevřeně hlásají potřebu vyhlazení národa, nebo se konečně zeptáme i domácích obhájců „ruského míru“, zda jim podobná rétorika připadá jako mírová politika? Ignorovat takto otevřenou výzvu k násilí znamená riskovat, že se propaganda bude dál normalizovat.
Na rozdíl od pobaltských států nebo České republiky, kde bezpečnostní služby dlouhodobě analyzují a vyhodnocují ruské hybridní hrozby, na Slovensku se často spíše démonizují ti, kdo na tyto hrozby upozorňují. To je nebezpečný trend, protože pokud budeme přehlížet, že ruská státní média už ani neskrývají volání po genocidě, dáváme tím propagandě volný prostor k působení.