Donald Trump dlouhodobě budoval svou politickou značku na slibu, že odhalí pravdu, kterou údajně skrývají zkorumpované elity. Jedním z nejsilnějších symbolů tohoto slibu se stal případ Jeffreyho Epsteina – finančníka a obchodníka, jehož rozsáhlá síť sexuálního zneužívání nezletilých a vazby na mocné osobnosti z celého světa vytvořily ideální podhoubí pro konspirační teorie a touhu po „velkém odhalení“. Trump během své kampaně opakovaně prohlašoval, že zveřejní veškeré dokumenty z vyšetřování, a podporoval představu, že za Epsteinem stojí spiknutí liberálních elit. Tato rétorika rezonovala zejména u jeho věrných stoupenců z hnutí MAGA, pro které měl být tzv. „Epsteinův seznam“ důkazem zla ukrytého ve „deep state“.
O to větší bylo jejich rozčarování, když minulý týden americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo memorandum, podle něhož žádný seznam prominentních klientů zapojených do Epsteinova zneužívání neexistuje, nebo se jej alespoň nepodařilo dohledat. Dokument, který vyšel v tichosti po svátečním víkendu, má jen dvě stránky a nepřináší žádné nové informace. V zásadě konstatuje, že se ministerstvu nepodařilo nalézt žádný „inkriminující seznam“. Tato formulace vyvolala ve velké části Trumpovy mediální základny pobouření a podezření, že se něco tutlá.
Frustrace ještě zesílila, když se ukázalo, že Trumpova ministryně spravedlnosti Pam Bondi v únoru hovořila o tom, že má Epsteinův seznam „zrovna na stole“, a následně na setkání s pravicovými influencery předala šanon označený „The Epstein Files: Phase 1“. Namísto odhalení šokujících informací však dokumenty obsahovaly jen minimum nového. Zklamání z takového vývoje bylo mezi konzervativními a krajně pravicovými komentátory evidentní – a co hůř pro Trumpa, bylo hlasité a veřejné.
Do kritiky se zapojili i jindy loajální spojenci jako Steve Bannon, Tucker Carlson nebo Laura Loomer. Tito influenceři, kteří roky podporovali Trumpa a aktivně šířili teorie o Epsteinově údajné ochraně elit, nyní veřejně zpochybňují, zda Trump a jeho tým skutečně chtějí pravdu zveřejnit. Někteří dokonce obviňují ministerstvo spravedlnosti, že hraje stejnou hru jako demokraté a že šlo jen o záměrné oddalování, dokud se zájem veřejnosti nevytratí.
Trump tak čelí neobvyklé situaci. Zatímco jeho dosavadní politická kariéra stála na dovednosti využívat hněv a podezření svých příznivců vůči systému, nyní se zdá, že se část tohoto hněvu začíná obracet proti němu samotnému. Ztrácí důvěryhodnost v očích těch, kteří ho podporovali právě proto, že měl být tím, kdo „vypustí bažinu“ a odhalí pravdu. Jestliže je nyní vnímán jako někdo, kdo místo toho mlží a nedodržuje sliby, může to být začátek trhliny v jeho pevném svazku s hnutím MAGA.
Zvláště problematické je to v kontextu blížících se prezidentských voleb. Trump sází na mobilizaci své základny, která je postavena na hluboké nedůvěře k institucím a pocitu, že jim právě on rozumí a bude za ně bojovat. Pokud však začnou pociťovat, že Trump se stal součástí stejného systému, proti kterému brojil, jeho schopnost tuto základnu zmobilizovat může oslabit.
Případ Epstein tak dostává nový rozměr. Už nejde jen o trestní kauzu či morální skandál, ale o lakmusový papírek důvěry v Trumpovu autenticitu. Pro některé jeho příznivce se stává zklamání v této věci důkazem, že ani Trump nakonec nezlomí mocenské struktury. A to je nebezpečné nejen pro jeho kampaň, ale i pro samotnou soudržnost hnutí, které spoluvytvářel.