Ve veřejném prostoru se opět rozvířila debata, která dalece přesahuje hranice běžné politické diskuse. Tentokrát se terčem útoku stala nejen europoslankyně Danuše Nerudová, ale i její syn Filip. Kritika, kterou na jeho adresu zveřejnila Petra Rédová – kandidátka hnutí Stačilo! – se netýká politických postojů ani veřejných činů, ale zcela soukromé záležitosti: jeho školního prospěchu.
„Filip Neruda – influencer bez maturity, zato s velkým egem,“ napsala Rédová na svém Facebooku, přičemž neváhala poukázat na to, že Filip ve školním roce 2023/2024 neprošel do dalšího ročníku a maturitu letos neskládal. V jejím příspěvku zazněla řada výsměšných narážek na jeho údajnou aroganci, domnělou protekci i aktivitu jeho matky na sociálních sítích. Tento osobní útok nezůstal bez odezvy.
Antonín Pašma, mluvčí iniciativy Milion chvilek pro demokracii, označil výpad Petry Rédové za „hanebný“ a připomněl, že v době komunistického režimu byli právě ti, kteří dnes hovoří o morálce a vzdělání, těmi, kdo systematicky bránili talentovaným lidem ve studiu kvůli jejich rodinnému původu. Pašma se zároveň Filipa zastal s tím, že nezvládnutý ročník není ostudou, ale součástí života, a že každý má právo na chybu i druhou šanci.
Do debaty vstoupil i samotný Filip Neruda. Ve svém vyjádření potvrdil, že skutečně propadl, ale k situaci se postavil čelem: „Nikdy by mě nenapadlo, že někdo v politice zajde tak daleko, že se rozhodne řešit školní prospěch studenta gymnázia. Ten prospěch je můj. O paní Rédové jsem věděl jen to, že kandiduje po boku paní Konečné, šíří dezinformace na sítích a je mámou mého spolužáka. Teď vím i to, že se v politice nebojí sáhnout po čemkoliv, včetně dítěte politické soupeřky a jeho staré chyby.“
Ve svém vyjádření dále uvedl, že se ze své chyby poučil a třetí ročník letos úspěšně zopakoval. „Říkám věci na rovinu a neutíkám před svými chybami. Ve školním roce 2023/2024 jsem nezvládl jeden předmět a tu chybu udělal. Poučil jsem se, letos jsem úspěšně zopakoval třetí ročník a změnil k některým věcem svůj přístup. Teď mě čeká maturita a vybírám si obor na vysokou školu. Udělal jsem chybu, jako tisíce jiných studentů. Rozdíl je v tom, že já jsem syn političky.“
Případ Filipa Nerudy ukazuje, jak snadno se v českém politickém prostředí stírá hranice mezi legitimní veřejnou kritikou a osobním útokem. Mladý člověk, který se snaží postavit svým chybám čelem, se stává obětí politických hrátek. Lze si jen přát, aby veřejný prostor zůstal místem věcné debaty – ne arénou, kde je soukromí mladých lidí zneužíváno k politickým útokům.