Portál Bádateľ tvrdí, že výdaje na obranu ve výši 5 % HDP jsou vyšší, než kolik Československo dávalo během studené války. Na základě toho vyzývá k vystoupení z NATO a obnovení Varšavské smlouvy. Historická data však tento výrok vyvracejí – v době studené války dosahovaly výdaje Československa na armádu běžně 5–6 % národního důchodu, což je ukazatel srovnatelný s dnešním HDP.
Po ruské invazi na Ukrajinu se otázka obranných výdajů dostala znovu do popředí. V červnu 2025 se členské státy NATO na summitu v Haagu dohodly na postupném zvyšování obranných rozpočtů až na 5 % HDP, přičemž až 1,5 % může tvořit například ochrana kritické infrastruktury či inovace. Slovensko v roce 2025 plánuje vydat na obranu 2 % HDP, což představuje 2,8 miliardy eur – desetinu státního rozpočtu.
Podle archivních údajů českého Ministerstva obrany a odborných studií dosahovaly výdaje na obranu v 80. letech až 6 % národního důchodu a představovaly i 20 % státního rozpočtu. Armáda tehdy čítala 150–220 tisíc vojáků, zatímco dnešní české a slovenské armády mají dohromady méně než 50 tisíc profesionálů. Výzbroj byla odebírána téměř výhradně ze Sovětského svazu a zbrojení bylo důsledkem politického tlaku.
Historik Prokop Tomek připomíná, že Československo fungovalo jako nárazníkový stát a že zbrojní výdaje sloužily i zájmům Sovětského svazu. Ačkoliv i dnešní spojenci v NATO vyzývají k vyšším výdajům, nejde o totéž – současný důraz je kladen na obranyschopnost Evropy samotné, nikoli na slepé podřízení se jedné velmoci.
Závěrem lze říci, že tvrzení o nižších historických výdajích na obranu neodpovídá skutečnosti. V kontextu doby studené války byly obranné výdaje Československa srovnatelné nebo vyšší než současné cíle NATO. Výrok portálu Bádateľ tak byl odborníky i fakty vyhodnocen jako nepravdivý.
Více v článku na slovenském Demagogu