Rozsáhlý výpadek elektřiny, který postihl Česko 4. července 2025, se stal nejen technickou krizí, ale také zkouškou schopnosti veřejných institucí a médií čelit dezinformacím. Přestože se provoz elektrické přenosové soustavy podařilo během několika hodin obnovit, výpadek doprovázela komunikační krize a následné šíření nepravdivých tvrzení, zejména na sociálních sítích. Mezi nejviditelnějšími šiřiteli dezinformací vystoupil expremiér Andrej Babiš, který na svém profilu zveřejnil video, v němž označil za hlavní příčinu výpadku tzv. „zelené šílenství“ Evropské unie a údajné přetoky elektřiny z Německa a Polska.
Tato tvrzení však neodpovídají skutečnosti. Podle oficiálního vyjádření společnosti ČEPS, která v Česku provozuje páteřní přenosovou síť, blackout odstartoval technický problém – konkrétně přetržené vedení V411. To spustilo řetězec následných událostí, mimo jiné výpadek elektrárny Ledvice a nutné odpojení přetížené linky V208 dispečerem. Tyto události ve svém součtu způsobily vznik tzv. energetického ostrova, tedy stavu, kdy se část soustavy oddělí a ztratí stabilitu. Důležité je, že vedení V411 nebylo přetížené, ale došlo k jeho mechanickému přetržení – bez zásahu třetí osoby. Přetoky elektřiny z Německa nebyly výjimečné a síť s nimi počítala. Jak uvedl ministr dopravy Martin Kupka, ve dnech před výpadkem do Česka proudilo i více elektřiny než v den výpadku samotném, a žádné riziko z jejich strany nevzniklo.
Přes tato fakta se lživé narativy šířily rychle. Video Andreje Babiše mělo velký dosah a výrazně ovlivnilo vnímání situace u části veřejnosti. Kritici této formy komunikace upozornili na to, že šlo o typickou politickou manipulaci, která pracuje s emocemi a předsudky vůči Evropské unii a obnovitelným zdrojům energie. Hospodářské noviny ve svém komentáři varují, že v současném mediálním prostoru, kde sociální sítě dominují nad tradičními médii, mají fakta stále menší váhu. Lži a dezinformace se šíří snadněji, a to i díky tomu, že provozovatelé digitálních platforem nejsou za obsah, který hostí, právně odpovědní v takové míře jako klasická média.
Další problém, který krizi doprovázel, byla nedostatečná komunikace ze strany samotného ČEPS. Web společnosti během výpadku zkolaboval a veřejnost postrádala včasné, srozumitelné a autoritativní informace. Prázdné komunikační vakuum bylo pak ideálním prostředím pro šíření neověřených spekulací a dezinformací. I když ČEPS později zveřejnil podrobné vyjádření s vysvětlením příčin a průběhu událostí, pro značnou část veřejnosti již první dojem ovlivněný politickými výpady a zkratkami zůstal silnější.
Celá situace tedy odhalila nejen technickou zranitelnost české přenosové soustavy, ale především slabiny v krizové komunikaci a neschopnost efektivně čelit šíření nepravdivých informací v online prostoru. Ukázala, jak snadno se v době sociálních médií může odborná debata zvrtnout ve spektákl, v němž vítězí hlasitost a jednoduchá hesla nad fakty a komplexitou. A v tomto prostředí mohou mít ti, kteří dezinformace vědomě šíří, navrch – pokud jim veřejné instituce a média nedokážou včas, přesně a důvěryhodně oponovat.