V posledních dnech se na sociálních sítích, zejména na Facebooku, začal virálně šířit kolážový obrázek zobrazující ukrajinský pár „před a po“ ruském zajetí. Levá část zobrazuje zamilovaný pár, mladého muže a ženu s úsměvy na tváři a slunečným pozadím. Pravá část kontrastně ukazuje toho samého muže — podle všeho — po návratu z věznění: vyhublého, vyčerpaného, obklopeného smutnou ženou zahalenou do ukrajinské vlajky. Koláž okamžitě zaujala a sdílelo ji mnoho uživatelů s komentáři vyjadřujícími soucit a hněv nad osudem ukrajinských válečných zajatců.
Jenže jak se ukázalo, tento snímek má velmi pravděpodobně jiný původ, než se na první pohled zdá. Podle nástroje pro detekci obsahu generovaného umělou inteligencí byla levá část obrázku, tedy „šťastný pár před válkou“, vytvořena pomocí difuzního modelu umělé inteligence — například Midjourney nebo DALL·E. Přestože nástroje tohoto typu nejsou stoprocentně přesné, jejich výstup naznačuje vysokou pravděpodobnost, že nejde o skutečnou fotografii.
Na problém upozornil i komentátor Igor Indruch, který na svém profilu píše: „Možná si říkáte: ale přece se ví, jak se v Russku chovají k zajatcům, tak i když je to AI, vlastně to odráží realitu. To je sice pravda, ale pořád je to uměle vygenerovaná fotka. Ten, kdo ji nechal vygenerovat, mohl mít různou motivaci. Například mohl chtít zvýšit svůj dosah v sociálních sítích. Aby pak mohl začít šířit už zcela jasné dezinformace. Nebo mohl být obrázek vytvořen s cílem snížit důvěryhodnost zpráv o tom, co se děje v rusském zajetí.“
Jeho výtka vystihuje širší problém: i když takový snímek může „vypadat pravdivě“, ve skutečnosti může sloužit ke zpochybnění reálných zločinů a svědectví. Dezinformátoři pak mohou poukazovat na to, že i fotografie ukrajinských zajatců jsou jen „deepfaky“, a tím podrývat veřejnou důvěru v jakékoli zprávy o zneužívání a mučení.
Přitom realita ruského zajetí je zdokumentována nejen výpověďmi, ale i fotografiemi a zdravotními záznamy. Například případ ukrajinského vojáka Mychajla Djanova, který po návratu z ruského vězení vážil o 40 kilogramů méně a měl neléčené zlomeniny, přinesla světová média včetně The Guardian a Hindustan Times. Organizace jako Human Rights Watch opakovaně dokumentují případy mučení, hladovění, psychického nátlaku a nelegálního zadržování ukrajinských civilistů i vojáků.
Falešně realistické obrázky generované umělou inteligencí mohou mít dvojí efekt: na jedné straně mohou vzbudit emoce a empatii, ale na straně druhé mohou být zneužity k tomu, aby podkopaly důvěru v autentické zdroje. A právě proto je třeba být při sdílení podobných obrazů mimořádně obezřetní — jakkoli může být jejich poselství blízké pravdě, forma může sloužit cílům, které s pravdou nemají nic společného.