Komentář na webu Echo24 a vyjádření aktivistky Jany Markové znovu otevřely kontroverzní téma: údajnou souvislost mezi očkováním proti covidu-19 a prudkým poklesem porodnosti v České republice. Echo24 tvrdí, že porodnost klesla během tří let o 35 %, a zmiňuje časovou korelaci mezi zahájením očkování žen v reprodukčním věku v létě 2021 a výrazným poklesem porodnosti od jara 2022. Jana Marková jde ještě dál a v osobním příspěvku označuje očkování těhotných žen či těch, které plánovaly otěhotnět, za „největší zvěrstvo“ a naznačuje, že právě vakcinace je zodpovědná za vznikající generaci „ne-maminek“. Opírá se přitom o studii publikovanou v odborném žurnálu International Journal of Risk & Safety in Medicine a tvrdí, že očkované Češky rodí výrazně méně než neočkované.
Tyto argumenty zní dramaticky, ale podrobnější pohled na věc ukazuje, že se opírají převážně o náhodnou korelaci a přání autorů, spíše než o vědecky podložené závěry. Věta „už to máme vědecky“ je v tomto kontextu velmi problematická. Ani Echo24, ani Marková nespecifikují základní údaje o dané studii: kolik osob zahrnovala, jaká byla metodologie, jaké kontrolní proměnné byly použity (např. věk, socioekonomický status, zdravotní stav), a zda studie prošla recenzním řízením. Navíc se jedná pouze o jednu publikaci bez jakéhokoli potvrzení od dalších nezávislých výzkumných týmů. To z ní nedělá důkaz, ale pouze hypotézu, kterou je třeba ověřit. Jednorázová pozorování, byť publikovaná, nelze vydávat za konsenzus.
V současné době máme k dispozici řadu rozsáhlých přehledů, které vyvracejí domněnky o vlivu vakcinace proti covidu-19 na plodnost. Například systematická metaanalýza několika studií ukazuje, že vakcinace nemá žádný negativní vliv na reprodukční funkce – ani u žen, ani u mužů. Výzkumy opakovaně potvrzují, že po očkování nedochází k významnému snížení pravděpodobnosti početí, ani k poklesu kvality spermií, ani ke změně hormonálních ukazatelů u žen. Americké Centrum pro kontrolu nemocí (CDC), stejně jako Světová zdravotnická organizace (WHO) a americká lékařská asociace (AMA), opakovaně zdůrazňují, že očkování neovlivňuje plodnost. Krátkodobé změny menstruačního cyklu, které u některých žen nastaly, byly přechodné a nevedly k dlouhodobému snížení schopnosti otěhotnět.
Namísto hypotetického biologického účinku vakcíny by se pozornost měla soustředit na skutečné faktory, které mohly vést k poklesu porodnosti v Česku. Pandemie a její důsledky přinesly výraznou míru nejistoty – jak zdravotní, tak ekonomickou. Mnoho žen a párů odložilo plánování dítěte kvůli obavám o práci, dostupnost péče, zavřeným porodnicím, i nejistému vývoji společnosti. Dočasné snížení porodnosti po podobných krizích není ničím výjimečným. Navíc pokles porodnosti nastal v různých obdobích i v jiných evropských zemích (např. ve Švédsku či Německu), aniž by odpovídal časovému rámci očkovacích kampaní. To ukazuje, že jde spíše o komplexní demografický jev než o účinek jedné vakcíny.
Zásadní roli v poklesu porodnosti může sehrávat i vzdělání a životní styl. Ženy s vyšším vzděláním se obecně častěji rozhodují pro očkování. Zároveň mívají tendenci odkládat mateřství – prioritou je často kariéra, stabilní partnerský vztah, finanční zajištění nebo potřeba svobody. Ve statistikách se tak může zdát, že „očkované ženy rodí méně“, ale ve skutečnosti je tento vztah zprostředkovaný jinými faktory – nikoli samotným očkováním. Vakcína zde může být spíše indikátorem určitého životního postoje než jeho příčinou.
Zmíněný žurnál International Journal of Risk & Safety in Medicine, na nějž se Marková odvolává, sice patří do kategorie odborných časopisů, ale jeho vědecký dopad (impact factor) je velmi nízký. Jeho vydavatelem je IOS Press, který sice není na seznamu tzv. predátorských vydavatelů, ale zároveň bývá kritizován za to, že publikoval řadu metodologicky slabých nebo jednostranných článků. Některé studie v tomto časopise byly v minulosti zpochybněny právě kvůli nedostatečné kontrole kvality nebo nevyvážené argumentaci.
Celkově vzato, tvrzení Echo24 i Jany Markové staví na časové souhře a emocionálním dojmu, nikoli na vědeckém důkazu. Namísto vyvolávání strachu by bylo přínosnější hledat skutečné příčiny demografických trendů – a těch je celá řada. Důvěra ve vědu nesmí být nahrazována dojmy ani politizovanými zkratkami. V opačném případě riskujeme, že místo skutečných problémů budeme bojovat s uměle vytvořenými strašáky.