Na zpravodajském serveru iDNES.cz vyšel 21. června 2025 článek s titulkem „Jak se připravit na příští epidemii? Klíčová opatření podle vakcinologa Berana“, v němž profesor Jiří Beran prezentuje své doporučení ohledně zvládání budoucích zdravotních krizí. Publikace textu vyvolala silné reakce, zejména na sociálních sítích, kde se proti jeho zveřejnění ostře ohradil imunolog a vědec Zdeněk Hel. Ve svém veřejném statusu vyzval redakci iDNES, aby přestala dávat prostor lidem, kteří podle něj dlouhodobě šíří dezinformace a škodlivé názory maskované jako odborné stanovisko.
Ačkoliv je Helův příspěvek psán velmi tvrdým a emotivním jazykem, valná většina jeho výtek vůči Jiřímu Beranovi odpovídá doloženým faktům. Profesor Beran od počátku pandemie covidu-19 zastával řadu pozic, které byly v rozporu s konsenzem odborné veřejnosti a často se ukázaly jako mylné. Například v létě 2020 opakovaně prohlašoval, že pandemie skončila a žádná další vlna nepřijde – krátce poté však přišel jeden z nejničivějších nárůstů případů. Ve veřejných vystoupeních tvrdil, že člověk se nemůže nakazit jedním virem více než jednou a že není možné být současně infikován dvěma různými viry, což jsou výroky, které odporují základnímu vědeckému poznání o virologii a imunologii.
Beran byl také jedním z hlavních zastánců tzv. promořovací strategie – tedy ideje, že by se společnost měla postupně nakazit virem a vytvořit si kolektivní imunitu, přičemž ochrana by se soustředila pouze na rizikové skupiny. Tento přístup byl mnoha odborníky, včetně Světové zdravotnické organizace, kritizován jako neetický a potenciálně smrtící. V českém kontextu by takový scénář znamenal zbytečná úmrtí desetitisíců lidí.
Zvláštní pozornost si vysloužila také Beranova propagace léku isoprinosin, který popisoval jako účinný prostředek proti covidu-19. Ačkoli jde o imunostimulant, neexistují žádné spolehlivé klinické důkazy o tom, že by měl významný vliv na průběh infekce SARS-CoV-2. Profesor Beran se stal hlavním autorem studie, která měla účinnost léku doložit, avšak její metodologie byla opakovaně kritizována jako nevědecká a eticky problematická – mimo jiné proto, že byla prováděna na seniorech bez adekvátní kontrolní skupiny. Tato práce se dokonce stala předmětem výuky na některých lékařských fakultách jako varovný příklad nedodržení vědecké a výzkumné etiky.
Dalším předmětem kritiky je Beranovo konzistentní odmítání masového očkování proti covidu-19. Zastával názor, že očkování by mělo být určeno pouze starším a rizikovým skupinám, přestože odborné studie i praxe v jiných zemích opakovaně prokázaly přínosy vakcinace i pro mladší věkové kategorie – jak z hlediska individuální ochrany, tak snižování přenosu v populaci.
Zdeněk Hel ve svém komentáři rovněž upozornil na to, že Jiří Beran pravidelně vystupuje na akcích a konferencích s antivakcinačním zaměřením, například v rámci iniciativy SMIS nebo po boku politiků z extremistických proudů, jako je hnutí PRO vedené Jindřichem Rajchlem. Tato vystoupení výrazně snižují důvěryhodnost Beranových veřejných výstupů a přispívají k polarizaci společnosti v otázkách vědy a veřejného zdraví.
Přestože tón Helovy výzvy může působit konfrontačně, nelze ji jednoduše odmítnout jako osobní útok. Ve světle faktických informací se ukazuje, že mnohé z výtek vůči Jiřímu Beranovi mají pevné opodstatnění. Pokud mají média jako iDNES.cz zájem přispívat k serióznímu a důvěryhodnému informování veřejnosti, měla by velmi obezřetně zvažovat, komu poskytují platformu, zejména v otázkách, které se týkají veřejného zdraví a důvěry ve vědu.