V posledních dnech se na sociálních sítích rozpoutala vášnivá debata kvůli jedné větě v učebnici vlastivědy pro základní školy. Učebnice uvádí, že „první Slované přišli na naše území z Ukrajiny“. Pro některé politiky a komentátory na síti X se stala tato poznámka symbolem „přepisování historie“ a „ukrajinizace výuky“. Emoce ale často přehlušují fakta. Co tedy o původu Slovanů skutečně víme?
Podle současných poznatků historiků, etnologů a archeologů se pravlast Slovanů nacházela ve východní Evropě, přibližně v oblasti mezi řekami Dněpr, Dněstr a Visla – tedy na území dnešní západní Ukrajiny, jihovýchodního Polska a Běloruska. Z této oblasti se v 5. a 6. století začaly slovanské kmeny šířit na všechny strany – na Balkán, do Pobaltí, na východ i do střední Evropy.
Na české a moravské území Slované přicházeli pravděpodobně kolem roku 530 až 550 n. l. Nejprve osídlili území dnešního Slovenska a Moravy, později i Čechy. Neexistuje přímý písemný záznam z té doby, ale archeologické nálezy a jazykové stopy to potvrzují.
Jak se tehdy ta oblast jmenovala?
Dnešní geografické názvy jako „Ukrajina“ nebo „Rusko“ tehdy neexistovaly. V 6. století šlo o kmenová území bez centralizovaného státu. První větší slovanský stát v této oblasti vznikl až o tři století později – takzvaná Kyjevská Rus, která měla centrum v dnešním Kyjevě a existovala od 9. do 13. století. Moderní Rusko vzniká ještě později – až z Moskevského knížectví ve 14.–16. století.
Říkat tedy, že „pocházíme z Ukrajiny“, je sice geograficky přibližné, ale z didaktického hlediska srozumitelné. Učebnice tím nemíní, že Češi jsou Ukrajinci, ale že naši dávní předkové přišli z oblasti, která se dnes tak jmenuje. Historie není černobílá ani národní, ale komplexní.
Historie versus emoce
Politik Richard Perman (hnutí PRO) označil zmínku o Ukrajině v učebnici za „přepisování paměti dětí“ a „manipulaci“. Podobně se na síti X vyjádřili další uživatelé, kteří hovořili o „vládní ukrofilní propagandě“ nebo ironizovali vznik života „kousek od Žitomyru“. Vtipy a sarkasmy ale zakrývají fakt, že učebnice vychází z vědecky podložené teorie, kterou sdílí většina odborníků. Historik Jan Rychlík, specialista na dějiny slovanských národů, pro CNN Prima News potvrdil, že tato teorie je v odborné komunitě považována za pravděpodobnou.
Ironií je, že kritici často neútočí na obsah, ale na samotné pojmy. Vadí jim slovo „Ukrajina“, i když jde o zjednodušenou geografickou orientaci pro děti. Místo diskuse o věcné správnosti se objevují narážky na současnou politickou situaci, jako by učebnice vlastivědy byla nástrojem ideologie.
Proč je to důležité?
Historie má sloužit k pochopení vývoje společnosti, ne k hledání viníků. Znalost toho, odkud přišli naši předkové, neznamená popření národní identity. Naopak – porozumění minulosti posiluje schopnost kriticky vnímat současnost.
Výuka historie na základních školách by měla vycházet z vědeckých poznatků a současně být srozumitelná. A pokud nějaká formulace vzbudí debatu, je to příležitost k vysvětlení, ne k vyvolávání strachu.