V boji s populismem nelze ohýbat fakta. Tak by šla shrnout velmi zavádějící grafika SPOLU. Ta se snaží naznačit, že za „Babiše nebylo lépe“. Dělá to však velmi zkreslujícím způsobem.
V grafice se uvádí, že inflace za Andreje Babiše byla 9,9 %. Jedná se však pravděpodobně o souhrnnou inflaci za několik roků vlády. Vláda Andreje Babiše skončila v prosinci 2021. Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhla meziroční inflace v prosinci 2021 6,6 % . Průměrná roční inflace za celý rok 2021 činila 3,8 %. Hodnota 9,9 % se tedy v tomto období nevyskytuje. Petr Fiala se stal premiérem v prosinci 2021. Inflace v následujících měsících prudce vzrostla a v roce 2022 dosáhla průměrné hodnoty 15,1 % . V roce 2023 klesla na 10,7 % a v roce 2024 na 2,4 %. V dubnu 2025 byla meziroční inflace 1,8 %. Uvádět tuto hodnotu jako reprezentativní pro celé období vlády Petra Fialy je však zavádějící, protože nezohledňuje předchozí vysoké hodnoty inflace během jeho vlády. Ceny za celou vládu Petra Fialy dosud se zvýšily o 27,3 %. Je pravdou, že Inflace začala růst už za Babiše. Reaguje s několikaměsíčním zpožděním na opatření vlády.
Vláda Andreje Babiše skončila v prosinci 2021. Podle údajů Českého statistického úřadu činila průměrná hrubá měsíční mzda za celý rok 2021 38 277 Kč . Hodnota 37 839 Kč uvedená v grafice je tedy mírně nižší než oficiální statistika. Průměrná mzda skutečně vzrostla. Nevzrostla však kupní síla. Ta je stejná jako před šesti lety. Kupní síla obyvatel České republiky v roce 2021 mírně vzrostla, následně však v letech 2022 a 2023 výrazně klesla kvůli vysoké inflaci. V roce 2024 došlo k obnovení růstu reálných mezd a tento trend by měl pokračovat i v roce 2025. Přestože se kupní síla zlepšuje, stále nedosáhla úrovně z období před rokem 2022.
Grafika je zavádějící, protože:
- Selektivně vybírá data, která prezentují vládu Petra Fialy v lepším světle, a vládu Andreje Babiše v horším – aniž by uváděla širší kontext.
- Nepřesně srovnává hodnoty – např. inflaci 1,8 % (krátkodobý stav v dubnu 2025) s inflací 9,9 % (která neodpovídá reálné hodnotě z konce Babišovy vlády – ta byla 6,6 %).
- Ignoruje vnější okolnosti, které měly zásadní dopad na výkonnost ekonomiky.
🔎 Objektivní důvody, proč se ekonomice za vlády Petra Fialy (zpočátku) nedařilo:
- Dopady ruské agrese na Ukrajině (od února 2022)
- Válka vedla k prudkému růstu cen energií (zejména plynu a elektřiny), pohonných hmot i potravin v celé Evropě.
- Došlo k globálnímu narušení dodavatelských řetězců, nárůstu nákladů na suroviny a vyšší nejistotě investorů.
- Změna energetické závislosti
- Česká republika byla v roce 2021 silně závislá na ruském plynu (až 97 %) a ropě.
- Vláda Petra Fialy během 2022–2023 rychle diverzifikovala dodavatele, např. pomocí LNG terminálu v Nizozemsku a dodávek z Norska.
- Tento proces byl nákladný a krátkodobě negativně ovlivnil ekonomiku, ale z dlouhodobého hlediska posílil energetickou bezpečnost.
- Zděděné strukturální problémy
- Veřejné finance byly v deficitu už za vlády Andreje Babiše.
- Podle NKÚ vláda ANO často zvyšovala výdaje bez dostatečných příjmů, například zrušením superhrubé mzdy a některými sociálními balíčky.
- Tato rozhodnutí nezahrnovala kompenzace, což zhoršilo výchozí rozpočtovou pozici nové vlády.
- Vysoká inflace z přechozího období
- Inflace začala růst už v roce 2021, tj. ještě před ruskou invazí.
- Příčinou byly např. rozvolněné měnové politiky, stimulační balíčky během pandemie a zpožděné reakce centrální banky.
- Babišova vláda v roce 2021 inflaci výrazně podcenila – tehdejší ministryně financí Alena Schillerová uváděla, že „inflace je přechodná“.
📉 Dělala Babišova vláda vše pro nízkou inflaci?
Ne, lze doložit, že:
- Některá opatření inflaci spíše podporovala (např. zrušení superhrubé mzdy bez náhrady v rozpočtu vedlo k vyššímu deficitu → inflační tlak).
- Rozpočtová expanze v roce 2021 (výrazné zvýšení výdajů) podporovala poptávku v ekonomice ve chvíli, kdy nabídka byla omezena.
- Opožděná reakce na růst cen v druhé polovině 2021.
- Nedostatečná komunikace o ekonomických rizicích s veřejností i investory.
✅ Shrnutí:
- Grafika je zavádějící, protože ignoruje významné globální a strukturální okolnosti.
- Ekonomické problémy Fialovy vlády v letech 2022–2023 byly z části způsobeny dědictvím předchozí vlády a vnějšími krizemi (válka, energie).
- Od roku 2024 se ekonomika zotavuje: inflace klesá, reálné mzdy rostou.
- Objektivně: ani jedna vláda neměla ideální podmínky, ale Babišova vláda některé problémy vytvořila či zanedbala, zatímco Fialova je musela řešit.
