Uplynuly více než dva měsíce od chvíle, kdy Donald Trump deklaroval, že by dokázal “zajistit mír na Ukrajině během 24 hodin”. Realita však směřuje k jednomu z nejhorších možných scénářů. Spojené státy pod jeho vedením by Ukrajině neposkytly další vojenskou pomoc, Kyjev by se nedočkal členství v NATO, a Rusko by si nejen ponechalo okupovaná území, ale pravděpodobně by i získalo plnou kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou. Krym by byl de facto uznán za ruské území a sankce vůči Ruské federaci by byly zrušeny, aniž by Moskva byla nucena platit jakékoli reparace za svou agresi.
Pokud se tento plán skutečně naplní, potvrzuje se, že ruská podpora Trumpa v minulosti nebyla pouze “sázkou na chaos”, jak se někteří domnívali. Ruské dezinformační operace na sociálních sítích, které výrazně podporovaly Trumpa a zároveň šířily lži o Ukrajině, nebyly náhodné – Moskva věděla, že právě Trump by mohl Západ oslabit nejvíce.
Vítězství Putina by v tomto případě nebylo dosaženo na bojišti, ale skrze úspěšnou hybridní válku, kdy dezinformace a kybernetické operace ovlivnily volby v západních demokraciích. Pokud podobné proruské síly zvítězí i v Evropské unii — například strany typu „Stačilo!“, SPD, AfD či další krajně pravicové a proruské subjekty — hrozí i zrušení evropských sankcí vůči Rusku. Putin by tím získal volné ruce k dalším expanzím, ať už na pobaltské státy, nebo do západní části Ukrajiny.
V samotných Spojených státech mezitím Trumpova administrativa rozjíždí nebezpečné kroky proti svobodě médií: hrozí odebráním licencí novinářům, omezuje jejich přístup na tiskové konference a cíleně potlačuje dosah opozičních hlasů na sociálních sítích. Obsah související s Budapešťským memorandem či zmínkami o LGBTQ+ komunitě mizí z oficiálních vládních kanálů.
Trump zároveň oslabuje tradiční spojenecké vazby USA v Evropě a ve světě – například omezením vlivu organizací jako USAID nebo Svobodná Evropa. Tento izolacionismus a protekcionismus, podpořený vysokými cly, již vedl k poklesu americké ekonomiky a hodnoty klíčových amerických firem, což otevírá prostor Rusku a Číně pro získávání nových strategických partnerů, zejména v Africe.
Dalším vážným problémem je podkopávání důvěry v moderní medicínu: administrativa podpořená dezinformátory napadá úspěchy jako mRNA vakcíny, což v důsledku přispívá k novým epidemiím. Současně Trumpovo vedení rezignovalo na závazky v oblasti snižování emisí, čímž riskuje zhoršení klimatické krize.
Trumpův přístup tak představuje “mírové řešení”, které je v realitě výraznou kapitulací před agresorem – srovnatelnou, ne-li horší, než byl mnichovský diktát v roce 1938. I nejváhavější evropští lídři, jako Angela Merkelová, Olaf Scholz či Frans Timmermans, by pravděpodobně vyjednali pro Ukrajinu výhodnější podmínky než ty, které dnes hrozí pod Trumpovým vedením.
Není proto překvapením, že největší podporu Trumpových kroků vyjadřují právě voliči stran jako Stačilo nebo SPD, tedy uskupení s dlouhodobě proruskou orientací.