Donald Trump se v Saúdské Arábii setká s Vladimirem Putinem, aby diskutovali o ruské invazi na Ukrajinu. Ve středu 19. února napsal Trump na sociální síť Truth Social několik nepravdivých informací, které uvádíme na pravou míru. Evropa podporuje Ukrajinu vyšší částkou než USA. Volodymyr Zelenskyj není diktátor, ale legitimně zvolený prezident Ukrajiny. Během války na Ukrajině zemřely statisíce lidí, ale ne miliony.
Evropské země a Evropská unie poskytly Ukrajině kombinovanou pomoc ve výši 132,26 miliardy eur, podle Ukraine Support Tracker, databáze pomoci Ukrajině od německého institutu v Kielu. Tento údaj zahrnuje vojenskou, humanitární i finanční pomoc poskytnutou Evropou Ukrajině od února 2022 do prosince 2024.
Spojené státy dosud podpořily Ukrajinu celkovou částkou 114,15 miliardy eur, což je asi 119 miliard dolarů. Ne 350 miliard dolarů, jak říká Trump. CNN upozorňuje, že USA v reakci na válku na Ukrajině vyčlenily i další finanční prostředky, které však Ukrajina přímo neobdržela. I tak ale celková částka nedosahuje 350 miliard, ale maximálně 183 miliard dolarů.
Volodymyr Zelenskyj řekl Kyiv Independent, že USA poskytly Ukrajině pomoc v celkové výši 100 miliard dolarů. „Nejprve unikl do konzervativního deníku The Telegraph Trumpův návrh požadující 500 miliard dolarů z těžby ukrajinských nerostných surovin, tedy jejich polovinu, se lživou argumentací, že Spojené státy vynaložily na pomoc Ukrajině 300 miliard dolarů, které chce takto dostat zpět. Ve skutečnosti to bylo necelých 100 miliard a celková evropská pomoc byla vyšší (140 miliard),“ připomíná Reflex, že pomoc Evropy je vyšší.
Stanné právo
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl zvolen 22. dubna 2019 73 % hlasů, jeho mandát měl původně skončit 20. května 2024. Zákon o stanném právu, který byl na Ukrajině vyhlášen 24. února 2022, však zakazuje pořádání voleb, včetně prezidentských. Jejich realizace je navíc neproveditelná kvůli totální ruské invazi.
Ústava Ukrajiny stanoví (článek 83), že v případě vyhlášení stanného práva má být pravomoc parlamentu prodloužena až do jeho konce. Bývalý předseda ústavního soudu Stanislav Ševčuk tvrdí, že prodloužení mandátu není v rozporu s ústavou. Podle něj lze článek ústavy o prodloužení mandátu parlamentu během stanného práva aplikovat analogicky na prezidentský mandát, protože volby jsou “jednotným procesem v demokratickém státě”. Ukrajinská ústava také zmiňuje, že prezident je povinen vykonávat své povinnosti před nástupem nového prezidenta do úřadu (článek 108), což zdůrazňují i další ukrajinští právní experti. Ústavní soud Ukrajiny se touto otázkou nezabýval.
Podpora Zelenského je podle Kyjevského sociologického institutu na úrovni 57 %. V únoru 2024 institut provedl průzkum, podle kterého 69 % Ukrajinců souhlasilo s tím, že by Zelenskij měl zůstat u moci až do konce stanného práva, po kterém by bezprostředně následovaly nové prezidentské volby.
Počet obětí
Počet vojenských obětí na obou stranách války, stejně jako počet civilních obětí, je obtížné jednoznačně určit uprostřed konfliktu. V reakci na Trumpova tvrzení shrnul Kyiv Independent odhady různých institucí a organizací, které válku monitorují a analyzují. Podle oficiálních údajů z Ukrajiny, OSN a ruské BBC bylo k 13. únoru 2025 potvrzeno nejméně 148 359 obětí války na Ukrajině.
Kreml oficiálně potvrdil pouze 5937 úmrtí ruských vojáků v září 2022. Výzkumný projekt Mediazona ve spolupráci s ruskou BBC vystopoval z otevřených dat jména více než 90 000 ruských vojáků zabitých od vypuknutí totální invaze na Ukrajinu. Podle Kyiv Independent se odhady novinářů pohybují od 138 500 do 200 000 mrtvých.
Prezident Zelenskyj v únoru 2025 uvedl, že celkový počet zabitých ukrajinských vojáků je více než 46 tisíc. V září 2024 Wall Street Journal odhadoval, že toto číslo by ve skutečnosti mohlo být až 80 tisíc, ale Zelenskyj to zpochybnil.
Počet civilních obětí lze také určit pouze odhady. OSN potvrdila 12 456 mrtvých civilistů, ale Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva zdůrazňuje, že toto číslo zahrnuje především území, která nejsou pod ruskou kontrolou. OSN například nemá počet obětí z města Mariupol, kde je nemůže jednoznačně a nezávisle potvrdit. Mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch však uvádí, že v tomto městě bylo zabito nejméně 8 000 civilistů. V březnu 2022 hovořil poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko až o 20 tisících mrtvých. Ukrajinské ministerstvo vnitra eviduje během války celkem 60 000 pohřešovaných občanů.
Pokud sečteme nejvyšší možné odhady obětí války na Ukrajině, nedostaneme se výše než na 350 tisíc. Není tedy pravda, že na Ukrajině zemřely miliony lidí, jak tvrdí Donald Trump.
Válku začalo Rusko
Válku vyvolala Moskva, a to, ať už za její počátek považujeme rok 2014 nebo rok 2022. V roce 2014 Rusko reagovalo na tzv. revoluci důstojnosti, která svrhla tehdejšího proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče. Ten odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií a zvolil raději sblížení s Ruskem, proti čemuž na Ukrajině vypukly rozsáhlé protesty.
Rusko v té době začalo argumentovat údajným ohrožením práv ruskojazyčné menšiny na Ukrajině. A vměšovalo se do jejích vnitřních záležitostí. Nejdříve na základě zinscenovaného referenda za přítomnosti ruských vojáků protiprávně anektovalo ukrajinský Krym, později podpořilo, vyzbrojilo a řídilo ozbrojence na východoukrajinském Donbase, proti kterým zasáhla ukrajinská armáda.
V roce 2022 to pak byl ruský prezident Vladimir Putin, kdo dal povel k zahájení „speciální vojenské operace“, tedy plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Ještě několik dní předtím přitom ruská diplomacie ujišťovala, že útok nechystá. V prvních měsících po ruské invazi v roce 2022 probíhaly rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem poměrně intenzivně. Už v březnu se objevil návrh míru, který byl pro Kyjev poměrně nepříznivý. V té době však Ukrajině nehrála do karet situace na frontě; s okupačními vojsky v těsné blízkosti Kyjeva byla země ochotna jednat i o těchto ústupcích.
Zdroje: Demagog.sk, Reflex, Seznam Zprávy