Lukáš Pollert si postěžoval už i na internet. Na sociálních sítích se totiž šíří fotografie nezodpovědných vodáků, které rozbouřené řeky při povodních využili k vodním radovánkám. „Před mnoha a mnoha lety, když nebyl internet, vodáci zcela přirozeně sjížděli rozbouřené řeky a nikomu to nevadilo. Nikdo je totiž neviděl. Dnes? Mediální lynč,“ postěžoval si Pollert.
Jediný rozdíl ovšem skutečně byl jen ten internet. Zákon zakazující tuto činnost (254/2001 Sb. § 33) tedy zakazující sjíždění řek při povodních existuje od roku 2001. Tento zákon chrání nejen vodáky, ale i záchranné složky, které mají v takových situacích plné ruce práce. Nepřímo to bylo zakázáno i v starém vodním zákoně 35/1973, který vodáctví při povoních vyloženě nezakazoval, ale přikazoval řídit se instrukcemi povodňové komise a orgánů. Když tedy zakázali sjíždění řek, i v době před internetem, lidé měli poslechnout. Nikoliv Lukáš Pollert, který se nezodpovědně tedy choval vždycky. Rozdíl byl jen ten, že to věděli jen jeho blízcí.