Právník a známý prokremelský dezinformátor Jindřich Rajchl 21. února 2023 natočil další video, tentokrát tematicky zaměřené především na projev náčelníka Generálního štábu Karla Řehky na velitelském shromáždění konaném týž den.
Rajchl zhruba předtím čtvrt hodiny svého videa bojoval se slaměným panákem, kterého sám vytvořil, když tvrdil, že se NATO chce aktivně zapojit do války proti Rusku na Ukrajině. Generál Řehka podle Rajchla chce posílat české vojáky i civilisty na frontu. Vše je samozřejmě naprostá lež, jak ukazuje celý projev generála Řehky, jejž kompletně přebíráme ze stránek Armádního magazínu. Náčelník GŠ hovoří o reakci na útok ze strany Ruska, nikoli vlastní aktivitě Severoatlantické aliance. O mobilizování osob a materiálu ostatně Řehka mluvil již dříve, to snad JUDr. Rajchl mohl zaznamenat. Ve svém posledním projevu k tomu náčelník GŠ neřekl nic zásadně nového.
Právě v reakci na Řehkův lednový rozhovor pro ČTK se mluvčí Generálního štábu AČR pro Seznam zprávy vyjádřil takto: „Jakoukoliv mobilizaci, včetně mobilizace výběrové, lze vyhlásit pouze v podmínkách válečného stavu, o jehož vyhlášení rozhoduje Parlament České republiky. Mobilizaci samotnou v takovém teoretickém případě navrhuje vláda České republiky.“
Dovolujeme si předpokládat, že Jindřich Rajchl jako právník ví, že existují Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky i Zákon o branné povinnosti a jejím zajišťován. Je tak o to opovrženíhodnější, jakého nestoudného překrucování se dopouští. Používání dehonestačního označení „šílenci“ dále jasně ukazuje Rajchlovu argumentační impotenci. Hanebné je rovněž prohlášení, že by si Řehka nedovedl projev napsat sám. Generál je mimochodem autorem knihy Informační válka. Pan Rajchl by si ji měl přečíst, aby se třeba dověděl i něco o sobě.
Uvádíme doslovný přepis inkriminované části videa z facebookové stránky Jindřicha Rajchl (čas 06:58 až 20:57). Projev generála Řehky najdete za ním. Upozorňujeme rovněž na to, že Řehkova slova jsou v Rajchlově videu sestříhána. Citovaná místa jsme proto v původním projevu vyznačili tučně, aby bylo zřejmé, co Rajchl vynechal.
Přepis části videa Jindřich Rajchla
Slyšeli jste to? To je, to je projev naprostého šílence a válečného štváče, který se reálně snaží vtáhnout Českou republiku do válečného konfliktu s Ruskem. Nic takového není možné, není přípustné. Pokud NATO vstoupí do konfliktu na Ukrajině, tak do něj do něj vstoupí ze své vlastní vůle. To jest nejedná v žádném případě o obranu, nebude aktivován článek 56 Washingtonské úmluvy, kdy byla napadena členská země NATO, a bude se tak jednat zcela jednoznačně o útočnou válku. Já osobně absolutně, absolutně a absolutně odmítám, aby Česká republika byla vystavena nebezpečí přímého vojenského konfliktu s Ruskou federací. Je to naprostý nesmysl, zásadní ohrožení bezpečnosti naší vlasti, hazard s životy, se statisíci životů v naší zemi. Jak může někdo s vážnou tváří hovořit o tom, že bysme se měli stát cílem pro zbraně dlouhého doletu z hlediska Ruska? Jak může hovořit o mobilizaci? Jak… kde jsou teď ta média, která která švihala Andreje Babiše bičem, že tady straší válkou, že Marek Prchal byl támhle vyloučen z té nějaké jejich profesní komory. Kde jsou teď? Tohle není strašení válkou, tohle není strašení válkou? A co to tedy je? On nám tady oznamuje, že reálně se vůbec nemáme pozastavovat nad tím, že by tady nějaká mobilizace mohla být. Já se . .. nad čím se pozastavuji, jak pan Řehka může být dál vůbec ve funkci. Tohle je přece šílenost. Chápete, o čem se tady bavíme? O tom, že by Česká republika mohla být několik měsíců anebo třeba několik let ve válečném stavu a že by sem lítaly rakety a že by byli mobilizováni civilisté naši? To myslí vážně, ten šílenec? Nezlobte se na mě, ale pokud tam říká, že naše armáda bude bojovat dle obranných aliančních plánů, ne, to by byly útočné alianční plány. A nechci, aby naše naše armáda kamkoli odjížděla bojovat. Nechci to. Odmítám to. Nevím, proč bychom to měli plnit, protože nejsme vážá… vázáni žádnou povinností. Žádnou. Článek 5, pokud by byl aktivován, tak může být aktivován pouze tehdy, pokud bude napadena členská země NATO. Ukrajina není členskou zemí NATO, pane Řehko, pokud jste to náhodou nezaregistroval. Takže já odmítám, aby česká armáda byla jakýmkoli způsobem na základě rozhodnutí NATO posílána na území cizí země bojovat ve válce, která není naše. Ani na minutu to není naše válka. Česká republika může, může a má bojovat pouze tehdy, pokud bude napadena. Nikoliv se podílet na boji v jakékoliv třetí zemi, v jakékoliv třetí zemi. Nejenom na Ukrajině. To, že pan Řehka říká, že by Česká republika byla legitimním cílem pro zbraně dlouhého doletu, pro které… které už sem dosáhnou už nyní, tak on tím v podstatě nám říká, abychom se připravili na to, že sem ty rakety budou lítat. Je ten člověk opravdu ještě normální? Já vám garantuju, že tenhle projev si nepsal sám, on to neříkal proto, že ho to napadlo. To je, to snad všichni cítíme. To je voják, který je zvyklý přijímat rozkazy. Ten projev mu někdo napsal. A přesně mu tam napsal, co taky má říkat v tom projevu. Tohle není náhoda, to, co nám tady říká. On nás na to připravuje. On nás na to připravuje. Jeho „pokud“ a „jakkoliv“, ne. Já říkám, já tu dám alternativní projev. Pokud se tady stane to, že NATO se zapojí do války s Ruskem, tak já za Českou republiku odmítám jakékoliv zapojení naší armády, nota bene našich civilistů do tohoto válečného konfliktu. Zcela kategoricky ho odmítám. Zcela kategoricky odmítám to, že že bychom tím měli riskovat, abychom se stali cílem pro ruské zbraně dlouhého doletu, ne-li pro zbraně nukleární. A zcela jednoznačně a naprosto kategoricky odmítám, aby tady probíhala jakákoli mobilizace civilního obyvatelstva, které by mělo v tuhletu chvíli riskovat své životy kvůli šíleným plánům těhletěch zelených mozků. Odmítám to. Prosím vás pěkně, teď už opravdu není čas na jakékoliv škorpení, zahoďme už teď prosím všechny ty nesmysly, které pořád si tady píšeme, jestli ten, onen, tamten. Prosím vás pěkně, jestli teď to nezastavíme. Já jsem tak rád, že jsme zvolili to datum 11. března v tuhle chvíli, a ne až to září, což nám všichni doporučovali, protože v tu chvíli už by bylo mnohem víc nespokojených lidí a podobně a pro nás by to bylo jednodušší. Tak rád jsem, že jsme zvolili to datum 11. března, protože ještě máme šanci tohle šílenství zastavit. A já vám teď a tady slibuji a zavazuji se, že pokud budeme mít my možnost, pokud prostě téhle vládě dá… vystavíme výpověď a konečně ji dostaneme, tu partu šílenců, ze Strakovy akademie, která nedbá na zákony, jsou jí úplně ukradený a nedbá na bezpečnost, na prosperitu na na slušný život našich lidí, tak já se vám teď a tady zavazuju, že nedopustím, nedopustím, aby Česká republika byla zavlečena do tohoto válečného konfliktu. Za žádných okolností. Vyjma jediného případu, kdyby byla Česká republika aktivně napadena, aniž by se tohoto konfliktu aktivně zúčastňovala, pak se samozřejmě bránit musíme. Ale posílat naši armádu někam jinam a dobrovolně se stávat terčem pro nějaké zbraně dlouhého doletu, tak to přece, to přece nikdo nemůže myslet vážně. Přeskočilo vám už, proboha? Dámy a pánové, prosím vás pěkně, opravdu, odhoďme teď v tuhletu chvíli všechno, co nás dělí. Tady, to není, ještě jednou, to není náhoda, to, že to dneska řekl. To je, to je, to jsou prostě cílené projevy, které mají v podstatě nás připravovat na to, co bude, co bude následovat. To jsou naprosto cílené projevy těhletěch lidí. Jestli někdo straší válkou tady, tak je to on. To jsou, to jsou přece, nemůžeme se vůbec tady bavit. Vždyť to jsou věci, které jsou úplně nemyslitelné, o nějaké mobilizaci. Fakt chcete, aby vaši synové nebo, dcery nebo kdokoli další, manželé, šli bojovat za… do války, která vůbec není naše? Která absolutně nemá s námi co společného? A dobrovolně jsme se stali cílem pro někoho? Ne… pojďme to prosím zastavit. Pojďme prosím to, tohle šílenství. Opravdu, kdokoli zná hi.. historii, tak musí vidět, kam tohle směřuje. Přesně takovéhle řeči byly vedeny vždycky před tím, než propukly velké válečné konflikty. Já to prostě odmítám, já tady válku nechci za žádnou cenu, za žádnou cenu. A proto vás žádám, prosím, zapomeňme teď na všechny malicherné rozepře. Tady jde o tisíckrát víc, než to, jestli jsme někdy šlápli prostě na kuří oko nebo anebo, jestli tam bude vystupovat ten, nebo ten nebo jestli tam budou vlajky těch a těch. Prosím vás pěkně, víme snad teď už v tuto chvíli, o co jde. Ten člověk nám tady přednesl projev, ze kterého mně vstávají chlupy na rukou a jde mi, jde mi opravdu husí kůže po celém těle. Tohle může myslet vážně generální… šéf Generálního štábu Armády České republiky? Odmítám to jednoznačně, jednoznačně a ještě jednou jednoznačně, kategoricky. Tohle nemůže nastat. Prosím vás pěkně, šiřte tohle video, pro… ať to každý slyší, co ti blázni tady říkají. A to že hlavní zprávou na Seznamu je to, že politik ANO někde někde způsobil nehodu a ujel od toho. Prosím vás, ve srovnání ve srovnání s touhletou, s tímhle projevem je to, že nějaký politik někde narazil a a utekl od od nehody, to je prostě jako kdyby reportovali, že támhle někde zašlápli mravence. To je přece je významově naprosto nepodstatná zpráva ve srovnání s tím, co jsme teď právě slyšeli. Oni chtějí tvrdit, že Babiš strašil válkou. A tohle je co, prosím vás pěkně? Tohle je co? Tohle už není strašení válkou, tohle už je příprava na válku. Takhle to myslíte? Absolutně to odmítám. Absolutně. Ne.. nemůže přece nikdo normální v naší zemi nikdo, kdo má všech pět pohromadě, myslet váženě, že chceme bojovat. Pokud někdo chce dobrovolně, pan Zdechovský, ať si vezme ten svůj samopal bez zásobníku, se kterým se fotí jak blázen, prostě to je pozér úplně nejtěžšího možnýho kalibru. Ten člověk by nevydržel na tý frontě dvě minuty. Tak ať tam jde, ať nám to ukáže. Ať se nefotí na Facebook, sebere se a jede tam bojovat. Já mu držím palce. Jestli na to nemá z platu europoslance, já mu to zaplatím. Ať tam jede, ať tam jede, ať nám to ukáže, jakej je hrdina. Ne na Facebooku. Dělat ramena před zrcadlem doma, to umí každej blbec. Ať se sebere a jede tam, ať nám to ukáže, jakej je hrdina. Ať se vyfotí, jak bojuje tam. Dobrovolně, jeďte si tam všichni, ukažte to. Když už mobilizace, tak dobrovolná. Ať nám ukáží všichni ti bojovníci za klávesnicí, kolik z nich tam reálně pojede bojovat. Ať nám to ukáží. Ale ať tam do toho neženou nás, kdo to nechceme. Kdo prostě podmítáme to, aby Česká republika byla jakýmkoli způsobem zavlékána do válečného konfliktu. Ať si to oni, kdo kdo jsou tihle fanatici, prosim, good luck. Nemůžeme tohle v žádném případě připustit. Odmítám to. A prosím vás pěkně, šiřte dál tu myšlenku, že 11. března musíme tohle zastavit. Já já … reálně prostě po tomhle projevu pana Řehky mám naprosto zásadní obavu z toho, co nás prostě čeká v budoucnosti. Protože tohle on neříká, to nejsou slova do větru. Každý, kdo ví, jak to chodí na tom generálním štábu, každý, kdo ví, že tenhleten člověk není schopen sepsat si pár řádků, natož takovýhle projev, tak moc dobře ví, odkud ten vítr fouká. Zastavme to, prosím vás pěkně. Tohle bylo opravdu výjimečné vysílání, protože prostě jestli jestli jestli tohle připustíme, tak je to i naše chyba. Nezlobte se. Každý z nás, kdo teď kdo teď dá přednost nějakému pošťuchování, a jestli ten, nebo onen, anebo každý z nás, kdo si řekne, já tam neejdu 11. března, mně je to jedno, tak ztrácí právo jakýmkoli způsobem protestovat proti tomu, co se bude dít ve v týdnech a měsících následujících. Tohle je naše a je naší povinností se za ni postavit a postavit se za mír. Já odmítám válku v jakékoli formě, v jakékoli formě. Děkuju vám za pozornost. Pro mě pro mě je to opravdu projev, který nemá obdoby, nemá. V České republice za celý můj život jsem neslyšel horší projev než dnes projev pana generála Řehky. A já ho … po tomhle projevu prostě ten člověk musí okamžitě odejít. Já odmítám, aby v čele naší armády stál člověk, který reálně tady hovoří o mobilizaci, který se, který říká o tom, jak se vůbec někdo může podivovat, že je tady branná povinnost a že by že by Česká republika neměla mobilizovat. Ne, neměla, pane Řehko, neměla, civilisté tady nejsou od toho, aby aby válčili v ve vašich šílených válkách. Civilisté jsou tady od toho, aby žili šťastný spokojený život v míru, prosperitě a bezpečí. A my se o to postaráme, když to neumí Fialova vláda.
Kompletní přepis projevu náčelníka Generálního štábu AČR generálmajora Karla Řehky
Vážená paní ministryně, vážení velitelé, vojáci!
Nemůžu začít jinak než válkou na Ukrajině, protože takhle už si navždy budeme rok 2022 pamatovat. Bohužel se stalo přesně to, před čím řada bezpečnostních a vojenských analýz varovala dlouhé roky, ale málokdo jim uvěřil. Namlouvali jsme si, že velká válka přece v naší civilizované Evropě nehrozí. Bylo to pohodlné, protože jsme nemuseli pro vlastní obranu obětovat příliš úsilí, peněz ani lidských životů. Když říkám „my“, myslím tím celou společnost. Na nás vojáky to ale mělo, má a bude mít přímé dopady.
Uplynulý rok postavil a dále staví naši armádu před výzvy, kterým jsme ještě nikdy nemuseli čelit. Vyžadovalo to velkou míru flexibility a osobního nasazení. Děkuji všem, kteří se k řešení problémů staví čelem a bez alibismu. Děkuji paní ministryni a vládě za jasnou politickou podporu, bez které by to nebylo možné. Vážím si také toho, že jako země stojíme na správné straně. To je pro nás vojáky obrovská motivace.
Tři dekády svobody, míru a bezpečí zažíváme poprvé a z hlediska naší novodobé historie je to spíše anomálie než pravidlo. Nesmíme to považovat za samozřejmé. Musíme náš styl života aktivně podporovat a bránit, jinak o něj přijdeme. Válka v Evropě není nemyslitelná a nestihneme se na ni nachystat, pokud se nebudeme připravovat dlouhodobě už v míru.
Pokud, a říkám pokud, by propukl konflikt mezi Aliancí a Ruskem, budeme jeho aktivním účastníkem od první minuty. Velká část naší armády odjede bojovat podle aliančních obranných plánů. Naše teritorium se stane významnou tranzitní zónou a zázemím a je opět na nás vojácích, aby tato zóna byla bezpečná a mohla fungovat.
Z pohledu Ruska to všechno bude poskytovat velké množství legitimních cílů pro zbraně, které na naše teritorium dosáhnou již dnes. Rusko nebude čekat, až se zorganizujeme a odjedeme někam na bojiště s ním válčit. Bude reagovat hned. Život každého vojáka i občana České republiky se okamžitě obrátí na ruby, všechno bude jinak. Zní to hrozně? Ano, ale pojďme si po pravdě popisovat, co by se stalo, a nic si nenalhávat. Buďme opravdu rádi, že jsme součástí nejsilnější vojenské aliance, že na obranu nejsme sami, a že se díky tomu snižuje pravděpodobnost, že by nás někdo mohl ohrozit. Naše členství v NATO je to nejlepší odstrašení, jakého můžeme dosáhnout. My vojáci si to dobře uvědomujeme, a kdo ještě ne, je načase to rychle změnit.
Pokud by Aliance přesto byla ve válce s Ruskem a ta trvala déle než pár týdnů, a to by pravděpodobně trvala, naše zdroje dlouhodobě podfinancované profesionální armády a aktivních záloh by na to rozhodně nestačily. Stát by musel přistoupit k nějaké formě mobilizování materiálu i lidí. Je zvláštní, že se nad tím vůbec někdo pozastavuje. To je prostě realita. Ta je jasná každému, kdo se obranou seriózně zabývá. Minimálně my vojáci v tom ale musíme mít naprosto jasno, protože to má vliv na naši činnost a na naše priority. Je na čase začít připomínat, že máme zákonem stanovenou brannou povinnost, že existuje systém mobilizace a že se na obraně nepodílí pouze armáda. A je nutné, abychom to chápali a armáda aby byla připravená.
Znamená to, že tím úmyslně strašíme společnost? Rozhodně ne! Je ale potřeba si věci říkat na rovinu a informovat o tom také veřejnost. Je to součást budování odolnosti a obranyschopnosti země.
Rusko, které dnes terorizuje suverénní evropskou zemi, nikam nezmizí, bude pro nás dál nebezpečné, méně předvídatelné, více nepřátelské a agresivní, možná i frustrované, plné nenávisti a touhy po pomstě.
Rozhodně bychom měli usilovat o vojenské vítězství Ukrajiny na bojišti, o tom není pochyb. A naše vláda, celá společnost, i my armáda, pro to děláme to nejlepší, co umíme. Bez ohledu na výsledek války na Ukrajině musíme počítat s tím, že Rusko pro nás bude hrozbou. Ať se nám to líbí, nebo ne, musíme se připravovat na možný střet mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. Jen tak se totiž dá válce, kterou nikdo nechceme, vyhnout. Válkou oslabené Rusko se bude snažit obnovit svoji vojenskou sílu a podle vlastních slov se tím chystá na budoucí konflikt s námi. I kdybychom se bavili o horizontu deseti nebo dokonce patnácti let, tato potřeba je velmi urgentní a nesmíme promarnit ani den. Budování obrany se totiž neděje rychle. Musíme začít teď hned!
Cílem našeho úsilí není vyvolat válku, ale vyhnout se jí. Kdyby ale nastala, tak musíme ji vyhrát. Jedinou možností, jak toho dosáhnout, je ukázat agresivnímu Rusku, že žádná jeho snaha nemá šanci na úspěch. Rusko rozumí pouze naší alianční jednotě, odhodlání, vojenské síle a připravenosti na vojenský střet.
Pokud se chceme vyhnout válce, musíme od ní Rusko odstrašit. A to je přesně náš úkol. Armáda v tom má zásadní roli.
Vážení velitelé, vojáci! Dnes hodnotíme uplynulý rok. Stačí si uvědomit, jak se svět za tento rok technologicky posunul. Vývoj umělé inteligence pokročil natolik, že tento projev by dnes už zvládl napsat jazykový chatbot. A jak jsme se posunuli my? Stíháme tento vývoj? K umělé inteligenci a dalším přelomovým technologiím jsme se ještě ani nedostali, protože nemáme v pořádku ani základní věci. Musíme dohánět problémy ve všech oblastech, informační podporou, palebnou silou, mobilitou, ochranou vojsk a logistikou počínaje, velením, řízením a spojením konče.
Stačí se podívat na probíhající válku na Ukrajině, jediný moderní ozbrojený konflikt velkého rozsahu s Ruskem, který můžeme a musíme sledovat a studovat. Jak velká a agilní jsou naše velitelská stanoviště? Jak dlouho trvá přemístění našich palebných prostředků po palbě? Jak robustní a odolné je naše spojení? Jakou ochranu poskytujeme našim prvkům bojové podpory a bojového zabezpečení na bojišti? Jak funkční je naše logistická podpora? Kolik zásob máme a jak rychle jsme schopni nahradit bojové ztráty? Jaké jsou schopnosti protivzdušné a protiraketové obrany státu? Jak prověřený je náš systém mobilizace? Jak dobře máme vydefinované potřeby vůči našemu obrannému průmyslu? Tyto a další otázky si nutně musíme klást a hledat na ně odpovědi.
Já vím a dobře si uvědomuji, že jsme dostávali jiné zadání, nikdo našim výhradám nenaslouchal a na nic z výše zmíněného nebyly zdroje. To je teď ale jedno. Máme tu reálnou hrozbu a musíme si s ní poradit. Je to náš úkol. A není podstatné, jak obtížný ten úkol je. Nikdo se nás nebude ptát, jak to bylo těžké a proč. My musíme co nejrychleji překonat problémy nakumulované za mnoho let. To nebude snadné. Nic složitého a důležitého totiž není nikdy snadné.
Umělá inteligence ani jiné nové technologie nás samozřejmě nespasí, ani to teď není hlavní prioritou armády. Chci tím jenom ukázat, jakou rychlostí se svět posouvá a že naše nastavení a myšlení tomu musí odpovídat. O tom mluvíme už dlouho, ale sebekriticky musím říct, že jsme se neposunuli dostatečně. Často se bavíme o nutnosti změny myšlení a nakonec se vždycky vrátíme zpátky ke svým ke svým stereotypům. Co ta změna přesně znamená? Co konkrétně máme dělat?
Nedávno jsme řešili vyslání polního chirurgického týmu speciálních sil na pomoc obětem zemětřesení v Turecku. To je přesně ta chvíle, kdy každý zapomene na pracovní dobu nebo předběžnou opatrnost, a zapne naplno. Do druhého dne bylo všechno do puntíku připraveno, včetně návrhu mandátu vlády. I když nakonec vyslání nebylo potřeba, tak takhle má naše činnost vypadat! Dovedete si představit, kolik času by nám zabralo, kdyby všichni postupovali v zaběhlé byrokracii? Další dobrý příklad je náš důstojný odchod afrického Mali. Situace se změnila, my jsme flexibilně zabezpečili efektivní předání úkolu a naše nasazení dokončili se ctí. Stejně tak po propuknutí války na Ukrajině, když bylo potřeba, okamžitě jsme vybudovali alianční mnohonárodní úkolové uskupení na Slovensku, kde jsme navíc v pozici vedoucí země. Podobně jsme se poprali s potřebou střežit vzdušný prostor v Pobaltí a na Slovensku. Kde jsme navíc v pozici vedoucí země. Chci také zmínit narychlo zorganizovaný super-kvalitní výcvik našich ukrajinských přátel, který je bez přehánění velmi unikátní.
To je přesně ten správný přístup a my opakovaně dokazujeme, že když je třeba, tak to umíme. Přenesme tento přístup do každodenního života. I v dalších věcech musíme více konat a hledat řešení. To je ta změna myšlení, o které jsem mluvil. A samozřejmě musím začít sám u sebe. Jak zareagujeme na válku na Ukrajině? Jak zrychlíme přibrzděnou modernizaci? Jedině tak, že budeme vývoj opravdu pečlivě sledovat, navrhovat řešení a nebát se ani experimentovat. Spousta věcí už se opravdu reálně děje, musíme ale zrychlit. Nikdo by se neměl bát něco změnit, protože při selhání může být potrestán. Vojáci by měli mít morální odvahu říkat i nepříjemnou pravdu. Léta mé služby u speciálních sil mě naučila, že drtivá většina iniciativ, které za to stojí a které jsou úspěšné, začínají odspodu.
Vážení velitelé, nečekejte, že nějaký „centrální mozek lidstva“ v podobě Generálního štábu vám u všeho řekne, co přesně máte dělat. Všichni musíme hledat cesty, jak si poradit, jako jsme to už mnohokrát dokázali! Choďte a říkejte nám, co nefunguje a jak by se to dalo zlepšit, ale buďte konstruktivní. Sám často nenajdu řešení problému, ale jediná cesta vpřed je pokoušet se je změnit a nekompromisně tlačit na výsledky.
Jsem přesvědčen, že dobrý voják má iniciativu, ochotu nést odpovědnost, nevymýšlí si alibi a překonává a snaží se změnit nesmyslné postupy, kterými se sami omezujeme.
Po svém nástupu do funkce jsem stanovil jako svůj hlavní cíl bojeschopnost a jako nejvyšší úkol udržovat maximální míru připravenosti armády. Teď to platí víc než kdy dřív! Pro velitele to znamená, aby se zcela vážně připravovali na boj. Cvičte, zkoušejte, experimentujte. Pokud něco nefunguje, změňte to. Pokud to nemůžete změnit, tlačte na své velení.
Pro armádu znamená současná krize také nové výzvy. Jedna z mých priorit je urychlení modernizace. Máme zdroje na její financování a je to velká šance. Musíme jednat teď a tady. Jsem si dobře vědom, jakou zátěž, osobní oběti a občas frustraci takové nasazení přináší, zejména pro kolegy na generálním štábu. Musíme se vypořádat s překotnými a občas i nesystémovými změnami, protože vývoj je rychlý a zadání se mění za pochodu. Přesto vás všechny žádám, abyste vydrželi a dále podporovali naši společnou věc. Čelíme reálné hrozbě a máme možnost s tím něco udělat. Nesmíme promarnit společenskou vůli investovat do obrany! Uspět můžeme pouze jako jeden tým.
Vážení velitelé, vojáci!
Vážím si tvrdé práce, kterou jste odvedli v minulém roce, a úsilí každého z vás. Opět jste opakovaně dokazovali, že se na nás naši spoluobčané mohou spolehnout, když je to třeba. Vy i vaši podřízení máte můj respekt a úctu, za to, co jste dokázali! Stojím za vámi a jste pro mě inspirací.
Čeká nás tvrdý rok, protože se rozhoduje o budoucnosti celé naší země. Teď není čas na váhání či alibismus. Musíme se rozhodovat rychle, nebát se odpovědnosti a dokázat, že když jde do tuhého, umíme se adaptovat, vytrvat a vyhrát.
Věřím v profesionalitu a nasazení každého z vás!
Děkuji za pozornost!