Podle odpůrců očkování jsou vakcíny plné životu nebezpečných látek. Je to však pravda? V tomto příspěvku se podíváme na to, co vakcíny doopravdy obsahují.

Složení jednotlivých vakcín se od sebe samozřejmě liší. Následující látky jsou však k nalezení téměř ve všech vakcínách.

Choroboplodné zárodky

Klíčovou složkou očkování je malé množství choroboplodných zárodků (virů či bakterií) nebo jejich částí. Tyto zárodky jsou mrtvé nebo velmi oslabené, takže nedokáží způsobit samotnou nemoc. Tím že je jim tělo vystaveno je imunitnímu systému umožněna výroba protilátek.

Hliníkové soli

Hliníkové soli se ve vakcínách používají jako takzvané adjuvans. Pomáhají zesílit imunitní reakci těla, díky čemuž je k úspěšné imunizaci potřeba méně dávek vakcín.

Hliníkové soli jsou jednou z nejobávanějších přísad očkování. Některé studie totiž poukazují na spojitost mezi hliníkem a různými zdravotními problémy. Obavy ale nejsou na místě. Hliník je všude kolem nás – ve vzduchu, ve vodě, v jídle a dokonce i v mateřském mléku. Nebezpečným se stává pouze ve vysokých dávkách. Dávka ve vakcínách je však naprosto zanedbatelná. V prvních šesti měsících života kojenec dokonce přijme více hliníku z mateřského mléka než ze všech vakcín, které jsou aplikovány ve stejném období.

Thimerosal

Dříve také vakcíny obsahovaly thimerosal (konzervační látka obsahující rtuť). Ve vakcínách se používal jako ochrana před plísňovou či bakteriální kontaminací. Nyní jej nalezneme pouze ve vakcíně proti chřipce. Žádná z velké řady studií neobjevila spojitost mezi thimerosalem ve vakcínách a jakýmikoliv zdravotními problémy. Je nutné zdůraznit, že thimerosal obsahuje etylrtuť, která je odlišná od methylrtuti, jenž způsobuje otravy. Etylrtuť tělo vylučuje mnohem rychleji (z krve je odstraněna během 30 dní) takže se v těle se tedy nehromadí.

Látky používané při výrobě:

Vaječné bílkoviny

MMR vakcíny (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám), MMRV vakcíny (proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a neštovicím) a vakcíny proti chřipce obsahují malé množství vaječných bílkovin. Viry v těchto vakcínách se totiž pěstují s využitím slepičích vajec. Vakcíny obsahující vaječné bílkoviny jsou bezpečně použitelné i u osob s alergií na vejce.

Antibiotika

Při výrobě vakcín se k potlačení rizika případné bakteriální kontaminace vakcíny používají antibiotika. Ve výsledném produktu zůstane nejvýše stopové množství. Do dnešního dne nebyla zaznamenána jediná alergická reakce na očkování, za kterou by mohla antibiotika.

Formaldehyd

Choroboplodné zárodky (viry či bakterie) v očkování je nutné zabít či inaktivovat. K tomu se využívá formaldehyd. Po využití se z vakcíny odstraní a ve výsledném produktu zůstane pouze stopové množství. Ačkoliv je formaldehyd karcinogen, přirozeně se v malém množství vyskytuje v našich tělech. Průměrný dvouměsíční kojenec má ve svém těle přibližně 1,1 mg formaldehydu, ale nejvyšší množství formaldehydu nalezitelné v dávce vakcíny je 0,02 mg.

Konzervátory a stabilizátory

Vakcíny obsahují i další látky, které jsou ve vakcíně použity v nízkých dávkách zejména jako konzervátory či stabilizátory. Mezi tyto látky můžeme kupříkladu zařadit želatinu nebo cukr.

Zdroje:

HealthLinkBC

PublicHealth.org

Vaccines.gov

oxford vaccine group


author