Během jednání o nedůvěře vlády jsme mohli slyšet i několik bizarních projevů. Například poslankyně ANO Berenika Peštová nechápe, co má Rusko společného s vysokou cenou elektřiny. Paní poslankyně tedy hovořila o „vysoké elektřině“, ale připusťme, že měla namysli vysokou cenu. „Já tomu nerozumím. Vy se smějete, ale mě to vtipné nepřijde. Tady slyším z úst pana ministra, že Putin může za to, že máme vysokou energii, jak za to může Putin, že máme vysokou elektřinu, co s tím má Putin společného?“ ptala se poslankyně.
Co tedy mají společného? Ceny elektrické energie jsou navázány na cenu plynu. Navázání cen elektřiny na cenu plynu je totiž výsledkem uplatnění systému známého jako „merit order“. „Nejnižší mezní náklady mají obnovitelné zdroje energie. Pro provoz solárních panelů nebo větrníků totiž není třeba žádného paliva. Potíž je, že elektřinu lze jen velmi omezeně skladovat, pokud vůbec, a povětrnostní podmínky nejsou zdaleka vždy výrobě z obnovitelných zdrojů nakloněny. Proto musí být obnovitelné (ale „neřiditelné“) zdroje doplněny zdroji řiditelnými, které však už pracují s palivy. Ať jde o jaderné, uhelné, plynové, nebo obecněji tepelné elektrárny (využívající i ropné produkty jako nafta, mazut či topné oleje). Po obnovitelných zdrojích, vodě a jádru jsou další v pořadí zapojení do výroby elektřiny již fosilní zdroje: uhlí, ropné produkty, plyn. Pokud je tedy poptávka po elektřině tak vysoká, že ji nepokryjí obnovitelné zdroje a jádro, dostávají se ke slovu třeba uhelné nebo plynové elektrárny a jejich elektřina míří do sítě. Podstata merit orderu tkví v tom, že burzovní cena elektřiny se odvíjí od ceny takzvaného závěrného zdroje. Tím jsou momentálně plynové elektrárny. Ty jsou za účelem pokrytí poptávky totiž nahazovány jako poslední. Z důvodu nyní rekordních cen plynu vykazuje elektřina v nich vyrobená extrémně vysoké mezní náklady. (Mezní náklad výroby elektřiny si lze představit třeba jako náklad na výrobu jedné megawattohodiny elektřiny za stávajících podmínek.) Tím pádem jsou ale extrémně vysoké ceny elektřiny obecně, protože závěrný zdroj – v současnosti tedy plynové elektrárny – určuje cenu elektřiny vyráběnou všemi dalšími zdroji, od obnovitelných zdrojů přes jádro až po uhlí nebo ropu.
Jak je to možné? Proč závěrný zdroj určuje cenu elektřiny obecně, i když ji třeba vyrobí mnohem levněji větrná elektrárna? Pro ilustraci použijme příklad ze zemědělství. Představme si dva farmáře. Jeden díky rozvinuté mechanizaci dokáže vyprodukovat tunu pšenice za 2000 korun. Druhý, který se ještě stále spoléhá převážně na manuální práci, tunu pšenice vyprodukuje za 10 000 korun. Ovšem oba farmáři přitom vyprodukují pšenici zcela srovnatelné kvality a oba musí na trh dodávat, pokud má být v daném místě pokryta celková poptávka. Druhý z našich farmářů nemůže tunu pšenice prodávat za méně než 10 000 korun, jinak by se ocitl ve ztrátě. První z farmářů, který tunu pšenice umí na trh dodat za 2000 korun, ji ovšem dodá také za 10 000 korun, tedy jako jeho „dražší“ konkurent. Proč by měl prodávat levněji, když konkurent prodává za 10 000 korun? Cena 10 000 korun představuje cenu „závěrného zdroje“, přeneseme-li se ze zemědělství zpět do energetiky. Pokud by v daném místě byla poptávka po pšenici nižší, prodával by pouze první z farmářů, a to za cenu nižší než 10 000 korun za tunu. O pšenici „dražšího“ z farmářů by prostě kvůli nedostatečné poptávce nebyl zájem,“ vysvětluje situaci web Peak.cz.
Ceny plynu pak nejvíce ovlivňuje právě Rusko svými odstávkami, které podle všeho jsou jen záminkou pro zvyšování cen. Trh funguje na základě nabídky a poptávky. Pokud poptávka je vyšší než nabídka, ceny rostou. Jenže to překvapivě může pomoci ruskému nepříteli „na bojišti“. Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz usilovně pracuje na zvyšování produkce zemního plynu a mohla by dodávat evropským státům plyn pro topnou sezonu v příštím roce. Německé ministerstvo hospodářství navíc uvedlo, že Německo je nyní na zastavení dodávek ruského plynu připraveno mnohem lépe než dříve. „Situace na trhu s plynem je napjatá, ale dodávky jsou zabezpečené,“ prohlásila mluvčí ministerstva.
Rusko si kromě toho chce odstávkami pravděpodobně vynutit otevření plynovodu NordSteam 2.