Protesty zemědělců v Nizozemsku – jak Tea Party a Reflex překrucují realitu

O protestech nizozemských zemědělců proti vládnímu „Plánu pro dusík“ u nás informovala všechna média, například Česká televize dne 7. července 2022.

K protestům se též vyjádřily časopisy ECHO24 a Reflex a také frakce ODS „Tea Party cz“. Posledně jmenovaní mají jedno společné – manipulativní tvrzení (nebo titulky) vycházející z nenávisti vůči Evropské unii.

Zcela lživé je to, co píše Tea Party, která se dopustila typické dezinformace, když doprovodila příspěvek fotografií z protestů v roce 2019 a v nadpise tvrdila, že jde o aktuální fotku. Komentáře pod příspěvkem se neliší od těch, které lze najít na sociálních sítích Trikolory nebo SPD.

Článek Echo 24 hovoří o „nadýmání“ (ačkoli v samotném textu se píše o něčem docela jiném) a o „ideologické zaslepenosti“.

Hugo Chadima v Reflexu v článku dryáčnicky nazvaném „Nizozemci se bouří proti likvidaci farem, vláda se kvůli emisím uhlíku rozhodla omezit chov skotu“ kupodivu také náhle píše o omezení emisí dusíku (nikoli CO₂), o soudruzích a třídní „genocidě“ (to slovo je jistě jen shodou okolností velmi frekventované u antivaxerů a prokremelských aktivistů). Marka Stoniše bychom v této souvislosti rádi informovali, že „New Green Deal“ neexistuje, zato existuje „Green New Deal“, ale jde bohužel název pro ekologické plány v USA, nikoli v Evropě. Evropský plán se jmenuje The Green Deal a žádný „nový“ Green Deal není na stole. Třeba se trefí někdy příště.

A nyní to nejdůležitější. Nizozemský „Plán pro dusík“ nevznikl z popudu EU (jak lže Tea Party nebo naznačuje Stoniš), ale je to vnitřní záležitost Nizozemska. Nejde o nějaké nadýmání krav, ale zejména o emise dusíkatých sloučenin z umělých a statkových hnojiv. Plán také nemá nic společného s nějakou pomýlenou zelenou politikou, nýbrž s ochranou půdy a vod. Hnojení dusíkatými a statkovými hnojivy totiž vnáší do půdy amoniak (NH₃), který pak v procesu nitrifikace vede ke vzniku dusičnanového aniontu podle níže uvedené rovnice.

NH₄+ + 2O₂ → NO_3- + 2H+ + H₂O.

Další část amoniaku se prostřednictvím bakterií oxiduje na hydroxylamin a postupně dále až na oxid dusnatý a dusný:

NH₄ → NH₂OH → (NOH) → NO₂^– → NO₃^– → NO, N₂O.

Oxid dusný (N₂O) je v porovnání s CO₂ cca 300krát účinnější skleníkový plyn. Oxid dusnatý (NO) se vzdušným kyslíkem rychle oxiduje na oxid dusičitý NO₂. Při jeho reakci s vodou vzniká kyselina dusičná a opět oxid dusnatý:

3 NO₂ + H₂O → 2 HNO₃ + NO.

Dalším významným zdrojem oxidů dusíku je automobilová doprava a průmyslová výroba (potažmo spalování fosilních paliv vůbec). Konečným výsledkem je opět kyselina dusičná. V důsledku spadu a vymývání deštěm se okyseluje (acidifikuje) půda, povrchové i podzemní vody. Acidifikace půdy představuje závažný problém – u nás jsme ji zažili v důsledku emisí oxidu siřičitého (SO₂). Důsledkem acidifikace je ztížení podmínek pro růst rostlin, které pro svůj optimální vývoj potřebují úzké rozmezí pH. Snižuje se tak biodiverzita, snižují se výnosy hospodářských plodin a dusičnany se vyplavují do vody. To pak působí problémy při získávání pitné vody zejména z povrchových, ale i z podzemních zdrojů (viz např. zde). Protože Nizozemsko má extrémně intenzivní zemědělskou výrobu s vysokými počty dobytka, patří k oblastem s největší zátěží dusíku v půdě.

Doplnění šéfredaktora: Nizozemsko kvůli své nízké poloze téměř celého území (nejvyšší vrch leží 322 metrů nad mořem) při tání ledovců bude čelit zatopení velké části svého území. I proto je skleníkové plyny způsobující tání ledovců velmi trápí.