V důsledku ruské agrese na Ukrajině k nám přišlo bezprecedentní množství ukrajinských utečenců. Už teď je to pro nás mnohem větší uprchlická vlna, než byla ta v 90. letech v souvislosti s válkou na Balkáně. S tou (u nás) prakticky zanedbatelnou vlnou z roku 2015, která hýbala naší politikou a “udělal” se na ní skrz odpor k EU a kvótám Okamura i Babiš, se to nedá srovnat už vůbec. Česká společnost se k Ukrajincům postavila zatím z velké části solidárně a naše vláda i další státní složky včetně IZS a mnoha dobrovolníků se snaží pracovat na jejich prvotním zachycení a základním integrování.
Nebudu teď hodnotit demografické a ekonomické aspekty téhle věci, na to jsou jistě povolanější, ale chtěl bych říci pár slov o tom, co můžeme velmi brzy čekat na komunikační rovině od dezinformačních kanálů (v obou významech toho slova).
Ruská agrese byla pro českou dezinformační scénu, která je dlouhodobě proruská a z části i z Ruska operována nebo řízená, docela šok. V první řadě proto, že zaujmout v téhle situaci ostře proruský postoj si dovolili jen ti nejradikálnější a dost se tím blamovali. Navíc velká témata posledních dvou let, na kterých se dezinformatoři, různí ti chcíplo-psi, ale také k tomuto proudu inklinující politické proudy (SPD / Volný blok / Trikolora) profilovali – tj. covidová opatření a očkování – s vypuknutím války prakticky vymizela z veřejného povědomí. Kritika vlády a strašení pirátskými “marxisty” taky tváří v tváři razantnímu a zásadovému jednání premiéra, ministra zahraničí a dalších členů vlády (a to i v evropském srovnání) také tolik netáhne, takže bylo třeba rychle najít novou linii komunikace.
Tím novým tématem se pro dezinformační kanály stali sami ukrajinští utečenci. Protimigrační témata a komunikační vzorce má dezinformační scéna dobře nacvičená z těch let 2015-2017. Opět se budeme setkávat s těmi klasickými narativy, jenom drobně upravenými. Tyhle už začínám ve větší míře registrovat:
1) A CO NAŠI LIDI?
Komunikační linka, která bude zpochybňovat jakoukoli pomoc Ukrajincům s tím zdůvodněním, že se “toho nedělá dost ani pro naše lidí”. Tohle je velmi silná a nebezpečná linka, protože hraje na jednu ze silných lidských emocí – závist. Bude cílit na sociálně a ekonomicky slabší vrstvy populace a živit v nich pocit „na mě se vláda vys*ala a místo toho podporuje tyhlety…“ Součástí téhle linky je i vizuální složka s okázale projevovaným českým nacionalismem – to jsou třeba všechny ty české vlaječky ve FB profilech, které tam nejsou kvůli Česku, ale aby se ukázalo, že tam není ukrajinská vlajka. Stejný princip jako bylo před časem to “na VŠECH životech záleží” jako tlak proti “Black Lives Matter”.
2) ZBOHATLÍCI NA ÚTĚKU
Pamatujete na dnes už legendární “mladé muže s iPhony”, kteří měli v roce 2015 vystupovat z těch člunů u italských břehu? Tak přesně tenhle motiv teď jede proti Ukrajincům. Jakékoli hezké auto s ukrajinskou značkou, které parkuje v Praze, jakákoli ukrajinská máma v supermarketu s velkým nákupem, nebo klidně i kdokoli se značkovým oblečením nebo s tím telefonem může být snadným cílem dezinformační mašinerie. Zase se tím bude argumentovat v tom smyslu, že ti utečenci vlastně mají dost, že pomoc nepotřebují, že jim jde tady akorát o nějaké výhody (třeba vstup do ZOO zdarma). Budou se tady znovu točit a opakovat ty vzorce o ekonomických migrantech, kteří jsou za výhodami. Naštěstí tady je to o něco vic očividně absurdní, než třeba u těch Syřanů. Ale i tak se to rozjíždí docela ve velkém a ještě bude – hlavně jak opadne ta prvotní vlna solidarity.
3) NEVDĚČNÍ ŠMEJDI
Tohle je linka, která se rozjíždí pomalu, ale má podle mě potenciál být do budoucna hodně silná. Bude líčit Ukrajince jako ty, kdo si české pomocí neváží, kdo Čechy pohrdají, kteří jsou zmlsaní a kterým není nic dobré. Určitě už jste na tenhle tip “zaručených zpráv” narazili – o uprchlících, kteří odmítli ubytování, protože nebylo dost v centru města, protože byt neměl vanu, o uprchlících, kteří vyhazují darované jídlo a podobně. To je první vlna. Druhá teprve přijde s tím, jak se budou objevovat reálné problémy. Je jasné, že v takové mase lidí jsou lidé různí – určitě se vyskytnou případy kriminality, nezodpovědnosti a nevděku. Podstatné je, že je dezinformatoři budou aktivně vyhledávat, zveličovat a především okamžitě zobecňovat a vztahovat na celou tu skupinu migrantů. Vzpomeňte na ty orgie blaha, které měl vždycky Okamura a jemu podobní, když se kdekoli v Evropě jakéhokoli přečinu dopustil někdo trochu snědý, kdo by mohl být muslim, a jak z toho vždycky byla zpráva ve všech médiích. Tak tohle přesně se zřejmě brzy stane s “našimi” Ukrajinci – bude se číhat na každý přešlap, aby se mohl vytroubit do světa s tím: vidíte, my jsme to říkali…
4) MÁM RÁD UKRAJINCE, ALE…
Proruská propaganda tady dlouhá léta operovala se “slovanskou vzájemnosti”, to se jí teď trochu nehodí do krámu, protože Ukrajinci jsou také Slované. Proto se – dost násilně – snaží tlačit ta linka o “ukrajinských fašistech”, objevují se zprávy o tom, že “obyčejný slovansky lid” Ukrajiny žádnou válku nechce a je to celé spiknutí elit, že Ukrajinci na okupovaných územích žijí harmonický život a podobně. Tohle ale bude tím méně účinné, čím víc informací o ruských zvěrstvech proti civilnímu obyvatelstvu budeme mít. Ale jedna linka, které jsem si všiml, bude zajímavá – zaregistroval jsem pokusy instrumentalizovat rétoricky ty Ukrajince (stereotypně pracovité kopáče a uklízečky), které jsme tu měli už před válkou, proti těm, kteří teď přicházejí. V tom smyslu, že tamti jsou “ti hodní” proti těm vyžírkům, co nám se lezou. Je to klasická varianta na “nejsem rasista, ale…” A vzpomeňte, jak se v době syrské a africké migrační krize takhle rétoricky zneužívala vietnamská komunita jako obraz těch “hodných” migrantů ve srovnání s “muslimskými hordami”.
5) SPOLUBYDLÍCÍ MOJI SESTŘENICE VIDĚLA…
Poslední bod se týká spíš metody než obsahu. Ve všech výše uvedených případech uvidíme množství viralně se šířících a sdílených osobních svědectví o tom, jak to či ono někdo doopravdy viděl, nebo to má z vyprávění od očitého svědka. Takové zcela vylhané nebo manipulativně přeznačené historky mají velmi často dost detailů na to, aby působily osobně a autenticky, ale příliš málo na to, aby se daly ověřit. Jejich šiřitele také často volí rétoriku, že neřeknou, od koho to mají, aby dotyčnou osobu “chránili před veřejným lynčem”. Tuhle metodu jsme masivně viděli v antivaxerských kruzích – šířily se takhle hrůzné zkazky o vedlejších účincích vakcín, o podvodech lékařů a podobně. Teď uvidíme stejný typ šíření u historek o “zlých nevděčných Ukrajincích.”
Tomu, aby se tohle všechno dělo, se nedá úplně zabránit. Nedá se to ani stíhat nebo zakazovat – ale uvědomovat si, že je tady cílená komunikační aktivita a propaganda tímhle směrem, to člověku umožní ty zprávy snáz filtrovat, dekódovat a odpovídajícím způsobem na ně reagovat.
A jestli chcete příklad za všechny, tak tady je jeden nedávný post, kde pán – btw. známá firma už z antirouškařské agitace – dokázal v jednom (zcela vylhaném) příspěvku shrnout vlastně všechny výše uvedené komunikační linky do jednoho. A zároveň je tu ale vidět i to, jak se s tím dá bojovat – a všechna čest tomu fitcentru, které reagovalo jasně a zřetelně.
Jestliže se totiž dezinformatoři ve své produkci zaklínají svobodou slova, tak naše svoboda slova je konfrontovat je s realitou a nazývat je pravými jmény – lháři a manipulátoři.