Žáci a studenti se budou postupně vracet do škol, podmínkou však bude jejich testování antigenními testy. Antigenní testy pro testování žáků ve školách bude dodávat firma Tardigrad International Consulting. Budou to čínské antigenní testy Lepu, vzorky se odebírají z kraje nosu. Stejné používají rakouské školy.
Části rodičů se však testování nelíbí. Například 10 tisíc sdílení má návod údajně od právníka, který radí, aby rodiče v případě odmítnutí výuky neotestovaných dětí na školu volali policii. Tímto postupem by hrozilo dětem větší trauma než samotným testováním, které je z kraje nosu bezbolestné. Návod zveřejnil Jiří Gigomov, který šíří i spoustu dalších dezinformací.
V samotném textu je mnoho chyb. Například trestný čin odpírání přístupu k rovnému vzdělávání neexistuje. Otázka pasivní legitimace (tedy kdo by byl žalovaným, zda škola, zřizovatel – obec, či stát) by nebyla tak jednoduchá jak se snaží naznačit text. Na druhou stranu ani státní školy nemají finanční, personální a právní kapacity na to, aby podávaly na někoho žalobu.
Text také tvrdí: “Je naprosto jasné, že tyto případy skončí nakonec u Ústavního soudu, a dost možná u mezinárodních soud”. Faktem je, že Ústavní soud se už v minulosti zabýval stížností na školku, která odmítla přijmout děti bez povinného očkování. “Dle mého názoru se toto rozhodnutí dá analogicky aplikovat na současnou situaci (testování a očkování). Ústavní soud se školky zastal a judikoval, že zájem na očkování (v současné situaci potažmo na ochraně zdraví té početné většiny ostatních dětí, učitelů, rodičů a kohokoliv kdo by se mohl nakazit) převažuje nad právem jednotlivce na vzdělání (resp. přístup do vzdělávacích institucí) a tedy, že rozdílný přístup vůči neočkovaným x očkovaným nelze z právního hlediska považovat za diskriminaci,” napsal nám k textu advokát Mgr. Jiří Herman.
„Právo na ochranu zdraví druhých má nepochybně přednost před rodičem uměle vytvořenou překážkou vzdělávání dítěte – možného zdroje nákazy. Za určitých podmínek by naopak bylo možné zvažovat stíhání rodiče tohoto dítěte např. pro ohrožení výchovy mládeže. Rodič, který ohlásí to, že dítě testy nepodstoupí, může dítě zůstat doma, ale je na něj pohlíženo, co se týče vzdělávání, jako na běžně nemocného – učivo si doplňuje podle pokynů samostatně. Ústavní právo na vzdělávání dítěte dle představ rodičů za dané situace musí ustoupit ústavnímu právu spolužáků rodičů a učitelů na ochranu zdraví,“ upozorňuje jeden z diskutujících po konzultaci s právníkem. Domácí výuka je již delší dobu zakotvena v zákoně.
V době návratu dětí do škol navíc pravděpodobně bude platit již tzv. „pandemický zákon“. Ten krátkodobě rozšiřuje pravomoci zákona o ochraně zdraví.