Slovenská facebooková stránka Nezávislé Spravodajstvo publikovala 15. srpna status, který opakuje propagandu prezidenta Lukašenka směrem k protestům po prezidentských volbách. Stránka vypráví příběh, ke kterému nepřikládá žádný zdroj tvrzení.
Příspěvek ověřujeme v době, kdy nejsou k dispozici studie, které by ukazovaly jasná data o protestech v Bělorusku. CNN informuje o tom, že štít sundalo a na stranu demonstrantů se přidalo nejméně 50 policistů. Tyto policisté mají naprosto shodné znaky s policisty, kteří tvrdě zasáhli proti demonstrantům.
Příspěvek také hovoří o zahraničních demonstrantech, především Polácích nebo lidech z Pobaltí. Jak ukazují záběry, všichni propuštění hovoří plynule bělorusky a média neinformují o cizích státních příslušnících (1, 2, 3, 4, 5). K protestům se přidávají zaměstnanci státních podniků, kteří vyhlásili stávku. Hovořit tedy o kriminálnících je v tomto případně zcela nepravdivé.
O tom, že protesty v Bělorusku jsou spontánní, hovoří i nezávislá běloruská média. Již 10. srpna večer, tedy hned po zveřejnění oficiálních výsledků, protesty pokračovaly ve všech větších městech Běloruska.
To, že protesty jsou řízeny ze zahraničí, tvrdí prezident Lukašenko. Jak Česko, tak Polsko i Velká Británie se proti těmto slovům ohrazují.
Protivládní protesty navštěvují desetitisíce osob. Naopak protestů na podporu Lukašenka se účastnilo několik nižších jednotek tisíc osob.
Svjatlana Cichanouská před vstupem do politiky byla učitelkou angličtiny a není známo jakékoliv její spojení s nějakou neziskovou organizací. Kandidaturu oznámila po tom, co byl zatčen její muž, který se o post prezidenta ucházel.
Rusové se bojí vývoje v Bělorusku: straší tvrdou propagandou
V Bělorusku prakticky od pondělního vyhlášení výsledků prezidentských voleb probíhají občanské protesty spojené s násilím policie i tajné služby proti vlastním obyvatelům. Dění sledují média po celém světě. Ta ruská však mají ve všem jasno. Jde o spiknutí západu proti legitimnímu prezidentovi. A přesně tak to vidí i slovenští dezinformátoři a konspirátoři.
V neděli 9. srpna se v Bělorusku konaly prezidentské volby, které “oficiálně” vyhrál (prezident od roku 1994) Alexandr Lukašenko se ziskem 80 procent hlasů. Hlavní opoziční kandidátce Svjatlaně Cichanouské volební komise určila deset procent. Podobně jako jiné volby během vlády prezidenta Lukašenka, ani tyto nebyly podle pozorovatelů svobodné, spravedlivé a výsledky byly s největší pravděpodobností zmanipulované.
Ještě před volbami přitom Lukašenko uvěznil nebo vyhnal ze země hlavní opoziční kandidáty, včetně manžela Svjatlany Cichanouské a právě kvůli tomu neplánovaně kandidovala ona.
Napjatá situace v povolebním Bělorusku
Prakticky od pondělního vyhlášení výsledků probíhají ve více běloruských městech proti Lukašenkovým praktikám rozsáhlé protesty, které však násilným způsobem potlačuje běloruská policie spolu se speciálními jednotkami OMON. V Minsku je přítomna i armáda, která blokuje vjezdy do centra města.
Ozbrojené složky, především první dny, proti civilistům použily vodní děla, slzný plyn či gumové projektily. V Bělorusku vláda už v den voleb vypnula internet, aby se protestující nemohli masově organizovat přes sociální sítě. Podle Lukašenka za problémy s internetem stojí kyberútoky ze zahraničí.
Policie v Bělorusku zadržela i několika novinářů, kteří o protestech informovali. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval Lukašenka k propuštění zadržených ruských novinářů.
Lukašenko tvrdí, že protesty jsou řízeny z Česka, Polska a Velké Británie. Jádro protestujících podle něj tvoří nezaměstnaní lidé s kriminální minulostí. České ministerstvo zahraničí si už kvůli těmto tvrzením předvolalo běloruského velvyslance.
Běloruská nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová vyzvala Lukašenka k odstoupení. Přidaly se k ní i stovky podnikatelů v informačních technologiích pod hrozbou odchodu ze země. Moderátor státní televize Jevgenij Perlin dal kvůli “násilí” a “lžím” výpověď. Zaměstnanci ve více státních (!!!) strategických ale i soukromých podnicích vstoupili do stávky. Evropská unie označila běloruské volby za nesvobodné a nespravedlivé a za Lukašenkovu reakci na protesty hrozí běloruskému režimu sankcemi.
K dodržování základních lidských práv a ukončení násilí vyzývá Lukašenka i slovenský resort diplomacie, prezidentka Zuzana Čaputová a někteří slovenští europoslanci a poslanci.
Cichanouská musela uprchnout do Litvy
V pondělí po zmanipulovaných volbách šla opoziční kandidátka Cichanouská podat oficiální stížnost na volební komisi.
V budově ji však zadržovali několik hodin, dlouho byla prakticky nezvěstná, ale nakonec se Cichanouská objevila v Litvě. Tam podle členky jejího štábu Olgy Kovaľkovové musela odejít pod nátlakem běloruských úřadů spolu s vedoucí její kampaně Marií Morozovovou, kterou uvěznili ještě den před volbami. Podle Kovaľkovové neměla Cichanouská jinou možnost a upozornila na to, že část jejího štábu stále drží v Bělorusku jako rukojmí.
Běloruské úřady však popírají jakýkoliv podíl na odchodu Cichanouvské do Litvy. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius potvrdil, že Cichanouská je v Litvě v bezpečí.
Ruská státní média vidí v protestech západní spiknutí
Podobný pohled jako Lukašenko má na protesty zejména prokremelská propaganda, která se snaží protesty relativizovat a diskreditovat.
Rusko si v Bělorusku vytvořilo širokou síť servilních lokálních médií, která šíří vysloveně prokremelskou propagandu. Tato média se snažila už před volbami diskreditovat Cichanouskou a její volební tým. Označovala je za evropské feministky, které zničí tradiční běloruské hodnoty a ostatní evropské země obviňovala ze snahy o narušení běloruské státnosti.
Zatčení 33 členů ruské žoldnéřské wagnerovskému skupiny v Bělorusku, kterým se chlubil samotný Lukašenko, ruská státní média označili za, a nyní pozor, ukrajinskou provokaci.
Samotné protesty v Bělorusku jsou pro ruská média nepřijatelnou barevnou revolucí organizovanou ze Západu. Ruská tisková agentura RIA Novosti obvinila Polsko, že chce v Bělorusku krvavý majdan.
Tentýž narativ zvolila Moskva i při protestech na Ukrajině, kde se protestujícím podařilo nakonec vyhnat proruského zkorumpovaného prezidenta Viktora Janukovyče. Toho později i odsoudili za velezradu. Reakci Evropské unie na zvolení Lukašenka a následující události v Bělorusku označil televizní kanál Rossija 1 za projev dvojích standardů.
Tyto narativy potvrzuje i organizace Ukraine Crisis Media Center, která tvrdí, že ruská státní média píší o běloruských protestech relativně málo. Pokud píší, snaží se relativizovat policejní násilí a demonstranty vykreslují jako agresivní provokatéry.
Ruská státní média navíc ve velké míře vycházejí z běloruských státních zdrojů, které se snaží protesty shodit. Data z nezávislých zdrojů ruská státní média ignorují.
Běloruské protesty přirovnávají k ukrajinskému majdanu a šíří tezi, že majdan Ukrajincům nic dobrého nepřinesl.
Konspirační přirovnání různých velkých protestů k barevným revolucím organizovaným ze Západu přitom prokremelská propaganda využívá často (i při protestech v Gruzii, Arménii, USA, Hong Kongu atd.).
Slovenští dezinformátoři v jednom šiku s těmi ruskými
Hlavné správy podobně jako ruská státní média hovoří o ukrajinském scénáři v Bělorusku. Protesty přirovnávají k ukrajinskému majdanu.
Cichanouskou přirovnávají k Čaputové, což v rusofilní dezinformační komunitě není zrovna pozitivní přirovnání. S Cichanouskou podle dezinformátorů prý spolupracují pravicoví extremisté.
Hlavné správy zároveň kritizují EU i slovenské politiky (prezidentku Čaputovovou, ministra zahraničních věcí Ivana Korčoka), kteří projevili solidaritu s běloruskými protestujícími a označují jejich rétoriku za nedůvěryhodnou.
Lukašenkův režim obhajuje i konspirační stálice Zem a Vek, která také mluví o protestech jako o “něžném majdanu”, kritizuje západní země, které se ohradily proti násilí z Lukašenkovy strany a tvrdí, že prý v Bělorusku neexistuje schopnější lídr jako Lukašenko. V podobném duchu o běloruském majdanu řízeným liberály a Západem píše i InfoVojna.
Druhá část článku vyšla na webu Antipropaganda.sk. Napsal Štefan Izák