Na sociálních sítích se šíří status, podle něhož Vladimir Putin v „RTV“ prohlásil, že Evropa prý bere „90 % oceli“ od Ruska, že EU „zavřela ocelárny“ a že Moskva „nechce útočit na EU“, zatímco evropští politici jen „straší válkou“. Bez uvedení přesného pořadu a data ale podobné citace nelze dohledat v žádném oficiálním stenogramu; navíc klíčová číselná tvrzení odporují veřejně dostupným statistikám obchodu EU.
Začněme ocelí. Podle Eurostatu podíl Ruska na mimo-unijním dovozu železa a oceli do EU po roce 2022 prudce klesl; mezi 1Q 2021 a 2Q 2025 se ruský podíl snížil o dvanáct procentních bodů. Hlavními dodavateli těchto výrobků jsou naopak Turecko a Čína (cca na úrovni desítek procent v souhrnu), nikoli Rusko. Číslo „90 %“ nemá s realitou nic společného a neodpovídá žádnému relevantnímu ukazateli obchodu EU s ocelí.
Důvod poklesu je jednoduchý: EU od roku 2022 postupně utahuje sankce na železo a ocel ruského původu. Zásadní bylo zpřísnění, které od 30. 9. 2023 vyžaduje, aby dovozci doložili, že dovážené ocelové výrobky neobsahují ruské vstupy po zpracování v třetích zemích; jedenáctý balík sankcí pravidla dále dotáhl a cílí i na obcházení přes prostředníky. I proto se dnes ruské ocelářské produkty v unijních statistikách objevují jen v jednotkách procent a zdaleka nedominují.
Z širšího pohledu obchodních toků navíc platí, že i tam, kde EU dovozní okénka ponechala (např. některé polotovary), jde o omezené a regulované objemy pod dohledem celních a sankčních pravidel. Aktuální profil obchodních vztahů EU–Rusko ukazuje, že železo a ocel představují jen menší část zbytkových dovozů a že celkový obchod se po roce 2022 dramaticky propadl. I to je s tezí o „závislosti EU na ruské oceli“ v přímém rozporu.
Ke sdělení „nechceme útočit na EU“: podobné uklidňující výroky se v ruské rétorice objevují, realita chování ruských ozbrojených sil ale mluví jinak. 9.–10. září 2025 pronikly do polského vzdušného prostoru ruské drony; Polsko kvůli tomu svolalo konzultace podle článku 4 Washingtonské smlouvy, což potvrdila jak polská vláda, tak NATO. 19. září 2025 pak tři ruské MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor přibližně na 12 minut; NATO i mezinárodní média incident odsoudily. Tyto události nejsou „strašením“, ale doloženými bezpečnostními incidenty.
Dlouhodobě navíc pokračují rušení a klamání signálu GNSS/GPS v oblasti Baltu (zejména kolem Kaliningradu a ruských baltských ropných přístavů), které zvyšují rizika v letecké i námořní dopravě. Analýzy založené na satelitním měření RF spektra i data z lodních systémů AIS dokumentují perzistentní hotspoty rušení v letech 2024–2025. I to zapadá do širší mozaiky ruského nátlaku vůči státům EU a NATO.
Verdikt: Tvrzení o „90 % evropské oceli z Ruska“ je nepravdivé; dostupná data ukazují na malý a klesající podíl Ruska v dovozu oceli do EU, a to i kvůli zpřísněným sankcím. Uklidňující věty o „neútoku na EU“ pak narážejí na realitu opakovaných incidentů v Polsku a Estonsku. Bez přesného odkazu na konkrétní pořad a datum nelze deklarované citace Putina dohledat a status je třeba považovat za neověřený a fakticky zavádějící.