Středoevropský index zranitelnosti proti ruskému vlivu

Skupina středoevropských think-tanků dnes zveřejnila Index zranitelnosti proti ruskému vlivu (v originále „Vulnerability Index: Subversive Russian influence in Central Europe“), který hodnotí slabá místa zemí Visegrádu v kontextu této hrozby.

Na tomto projektu vedeném slovenským GLOBSEC Policy Institute se podílel polský Institute for Public Affairs, maďarský Political Capital Institute a českou kapitolu připravoval think-tank Evropské hodnoty. Do hodnocení se zapojilo celkem 38 specialistů na různé oblasti veřejného života, kteří celkem odpovídali na 40 otázek.

Celý Index je k dispozici v angličtině ZDE a slovenštině ZDE.

Mezi nejzajímavější závěry týkající se Česka patří:

Zranitelnost České republiky a Polska je výrazně nižší, než v případě Slovenska a Maďarska. Zdejší prostředí bylo hodnoceno převážně pozitivně a jako jediná země jsme v žádné oblasti nezískali skóre vyšší než 50 (ze 100).

Českou nejzranitelnější oblastí je politické prostředí. Přesto, že pozice vlády vesměs podporuje linii našich spojenců, v Parlamentu figurující krajní levice a pravice, tedy KSČM a Úsvit, sdílejí silně pro-kremelské názory.

I přes neduhy ostatních institucí je ovšem nejslabším článkem prezident Miloš Zeman. Ten je považován za nejdůležitějšího pro-kremelského lídra v regionu V4. V rámci své diplomacie prosazuje odlišné zahraničně-politické zájmy, než které byly deklarovány vládou.

Vládní strategie přijatá současnou českou vládou má svá slabá místa, i tak by ale mohla jít ostatním zemím příkladem. Nejenže vláda otevřeně uznala existenci nepřátelského vlivu, bezprecedentní jsou rovněž její aktivity za účelem jeho potírání, včetně vytvoření Centra proti terorismu a hybridním hrozbám. V oblasti obranných strategií státu proti této hrozbě je ČR lídrem celého regionu.

Česká mediální scéna je z celého Visegrádu nejodolnější. Mezi její slabá místa patří konstantní tlak na veřejnoprávní média ze strany vrcholných politiků, včetně Miloše Zemana nebo Andreje Babiše.

Česká společnost má ze zemí V4 nejhorší vztah k Evropské unii, jedná se o nejeuroskeptičtější národ. Zároveň ale odmítá také jasný náklon k Ruské federaci. Neplatí to ovšem o občanské společnosti, která je již do jisté míry etablovaná a velmi aktivní, zejména v porovnání s dalšími středoevropskými státy.

A jaká jsou doporučení pro prostor V4?

Zavést opatření na efektivní boj proti podvratnému zahraničnímu vlivu, například aktualizací Národních bezpečnostních strategií a vytvořením specializovaných STRATCOM jednotek na jednotlivých ministerstvech.

Rozkrýt a zveřejnit struktury používané pro šíření dezinformací a mechanismy využívané na podvratné působení zahraničních aktérů.

Zajistit nezávislost a nestrannost soukromých i veřejných názorotvorných médií.

Posílit spolupráci mezi médii a občanskou společností, která bude zaměřena na šíření prodemokratických narativní širokému publiku.

Zvýšit podporu pro výzkumné a informační aktivity, které zlepšují kvalitu a vliv STRATCOM aktivit realizovaných vládou nebo občanskou společností.

Rozvíjet a podporovat výchovu k demokratickému občanství, kritické myšlení a mediální gramotnost ve školních osnovách.

Evropské hodnoty