Petr Piťha šířil ve sváteční den v katedrále sv. Víta poplašné zprávy

Vypadá to, že Katolická církev straší své věrné, a to i v den státního svátku a v den oslavy sv. Václava. Monsignor Petr Pitha 28. září přednesl v katedrále sv. Víta projev, v kterém strašil lidi před přijetí ztv. Istanbulské úmluvy. Petr Piťha je přitom jeden z nejvýše postavených představitelů církve v ČR. Zastával také post ministra školství v první vládě Václava Klause, kam byl delegován coby nestraník Křesťanskodemokratickou stranou. Papež František jej 13. listopadu 2015 jmenoval Kaplanem Jeho Svatosti.

Co najdeme v jeho projevu? „Svoboda buďto je, a pak z ní všechny ostatní přirozeně vyplývají, anebo není a je nesvoboda. Tu máme podle Istanbulské úmluvy uzákonit ve jménu mocné nátlakové skupiny gentristů a homosexualistů. Zdůrazňuji homosexualistů nikoli homosexuálů, z nichž mnozí s názory agresivních homosexualistů nesouhlasí,“ řekl se v úvodu jeho projevu. Nejhorší pasáž je však na konci. Ta silně zavání šířením poplašné zprávy:

• Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány. Bude k tomu stačit, že dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž.

  • Vezmou vám děti a zatají vám, kam je zašantročili, kam je prodali, kde je vězní. Postačí k tomu křivé obvinění.
  • Určení pohlaví vašich novorozenců podle pohledu do jejich klína bude zrušeno.
  • O svém pohlaví rozhodne dítě samo, a proto budete povinni je vychovávat bezpohlavně a potažmo mu nebudete moct dát ani jméno.
  • Za každý nesouhlas budete deportováni do nápravně-výchovných pracovních táborů vyhlazovacího charakteru.
  • Homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu, vy budete patřit k podřadné výpomocné třídě a pracovat podle pokynů mocných elit, které budou určovat, co se smí a co se nesmí říkat.
  • Budete postaveni pod všechny živočichy, kteří se pohlavně rozmnožují, protože pro kočky, žáby ani hmyz zaváděné zákony neplatí.“


Co to je Istanbulská úmluva?

„Evropská úmluva z roku 2011 chce vytvořit ve společnosti prostředí nulové tolerance k násilí vůči ženám. Prosazuje prevenci a dostupnou péči pro oběti. Genderově podmíněné násilí popisuje jako porušování lidských práv a diskriminaci žen. Jen tři země z Rady Evropy Úmluvu nepodepsaly — Arménie, Azerbajdžán a Rusko, tedy státy, kde je žena považovaná za druhořadého občana a kde domácí násilí „láme rekordy“. Oficiálně je Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí mezinárodní smlouva, podle které jsou všechny druhy násilí na ženách nějakou formou historicky a kulturně podmíněné diskriminace. Podrobně řeší prevenci násilí, ochranu obětí nebo stíhání pachatelů, ale nově také definuje některé trestné činy — mrzačení ženského genitálu, vynucený sňatek, stalking či vynucený potrat a sterilizaci, tedy prvky, které právně často ošetřeny nebývají,“ píše Deník referendum.

Úmluva tedy chrání ženy například před ženskou obřízkou (provádí se především v afrických zemích) nebo před sterilizací žen. I Československo pamatuje příklady, kdy byla prováděna nucená sterilizace.

V případě selhání preventivních opatření je nezbytné podniknout veškerá opatření k ochraně obětí před násilím ze strany pachatele. Toho se dosáhne zejména zavedením legální možnosti dočasného vykázání pachatele domácího násilí ze společného obydlí, zavedením nepřetržitých tísňových linek, dostatečným počtem dostupných prozatímních útulků, poskytováním potřebných srozumitelných informací pro traumatizované oběti, zřízením specializovaných center pro oběti sexuálního násilí, dostatečným informováním obětí o jejich právech a dostupné pomoci. Tyto mechanismy v České republice již fungují, ne však dostatečně.

Pro určitou část obyvatel se problematicky jeví pasáž, která dovoluje svobodnou volbu pohlaví. Česku nesouhlasný postoj vyjádřili například ministři vlády za KDU-ČSL Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka. Podle nich zákon pro naši republiku nepřináší nic nového mimo zavedení prvků tzv. genderové ideologie do školní výchovy. Podobné snahy vnímají spíše jako útok na tradiční podobu rodiny, definování třetího pohlaví a projev sociálního inženýrství. Podle Pavla Bělobrádka již zákony proti domácímu násilí máme, jen nejsou dostatečně využívány.

Nutno podotknout, že se jedná i tak jen o interpretaci jednoho odstavce smlouvy. Jiní smlouvu interpretují tak, že podle smlouvy země nemusí dovolovat volit si pohlaví, pouze lidem, kteří se nějakým pohlavím cítí být nesmí na základě toho upřít ochranu práv obětí. Neoddiskutovatelným faktem je, že ke smlouvě přistoupila již drtivá většina členských zemí EU a i například Turecko nebo země na Balkánu.

Celé znění úmluvy zde: https://www.coe.int/en/web/istanbul-convention/text-of-the-convention

Jak nám můžete pomoci, se dozvíte zde.

Jan Cemper