Několik faktů o táboře v Letech

Tábor v Letech je skloňovaný poslední dobou více jak dříve. Především poslanci hnutí SPD Tomia Okamury zpochybňují, že se jednalo o zařízení, které sehrálo roli ve vyhlazování lidí a odmítají výkup prasečáku, který stojí částečně na místě bývalého tábora. Dovolíme si tedy několik faktů, týkajících se tohoto tábora.

Tábor v Letech u Písku byl otevřen 8.8.1940. Měl sloužit jako pracovní tábor pro osoby vyhýbající se práci a vést internované osoby k pracovním návykům a tím také k trvalé práci. Takovýchto táborů bylo zřízeno několik desítek po celém území Protektorátu Čechy a Morava. Kromě tábora v Letech a Hodoníně u Kunštátu byly tyto tábory také v Plané nad Lužnicí, Mirošově, Hradištku a na dalších místech, kde probíhala nějaká výstavba silnic a podobně. Celkem bylo v těchto pracovních táborech internováno 50 tisíc osob.

10.7.1942 vydal generální velitel neuniformované protektorátní policie Horst Böhme směrnici obsahující příkaz shromáždit Romy v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Příkaz se netýkal všech Romů obecně, ale těch, kteří se nemohou prokázat žádnou „pevnou a produktivní prací“ a „osob žijících cikánským způsobem“ – tedy i českých a německých občanů protektorátu, kteří byli klasifikováni jako takzvaní asociálové. To se týkalo zejména českých prostitutek a trhovců. Pokyn ke zřízení tábora přišel z Berlína.

V táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu měly být umístěny celé rodiny. Muži a ženy měli pracovat v táborové prádelně, kuchyni, na polích a v lesích v okolí tábora a muži na výstavbě silnice.

V prosinci nastala událost, která byla zásadní pro další osud Romů v Německu a okupovaných zemích. 16.12.1942 nařídil Heinrich Himmler deportaci Romů z Německa a z okupovaných území do Osvětimi – Březinky. Himmlerův příkaz znamenal, že všichni Romové i ti, kteří byli v pracovních táborech, mají být transportováni do koncentračního tábora v Osvětimi. Bylo deportováno více než 22 tisíc Romů z jedenácti evropských zemí z toho zhruba 10 tisíc z Německa. Již v prosinci bylo na rozkaz „Kripo“ zhruba 100 dospělých Romů z tábora v Letech deportováno do Osvětimi – Březinky.

7.5.1943 odjel do Osvětimi poslední transport. Bylo v něm 215 mužů a 205 žen a dívek. Celkem 420 osob.

Katastrofální ubytovací, stravovací a hygienické podmínky vedly k časté až chronické nemocnosti vězňů. Ze 30 dětí narozených v táboře žádné nepřežilo. Vyvrcholením bylo na přelomu let 1942- 43 propuknutí tyfové epidemie, na jejíž následky zahynulo největší množství vězňů.

Celkem prošlo internací v tomto táboře 1 309 osob, z nichž 326 internaci nepřežilo. Další čtvrtina vězňů byla propuštěna nebo utekla. Ostatní vězňové byli transportováni do koncentračního tábora v Osvětimi.

Je tedy naprosto zřejmé, že nejprve pracovní tábor v Letech se stal následně táborem internačním a od roku 1942 součást zařízení sloužící k vymýcení „podlidí“ na základě rasových zákonů nacistického Německa. Podčlověk (německy Untermensch) je pojem používaný nacistickými rasovými ideology a označující „níže postavené osoby“, převážně Židy a Romy, pro údajnou „degenerativní náturu“ jejich etnik a příslušníky „východní masy“, především některé Slovany, zejména východní Slovany, jakožto údajné míšence eurasijské geneze.

Zdroje:

Holocaust.cz

Zwittau.cz

Wikipedie 1, 2

Zpracoval: Jan Cemper