Lidé nevědomě sdílí informace, které potvrzují jejich názor, myslí si psychologové

Opportunity Decision Choices Choose Doors Open

Šíření manipulačních či dokonce dezinformačních zpráv může mít v mnohých případech vysvětlení v psychologii. Psychologové se domnívají, že příčinou tohoto chování je náš způsob myšlení. Nazývají to konfirmačním zkreslením.

Konfirmační zkreslení je sociálně-psychologický pojem, který popisuje tendenci člověka upřednostňovat ty informace a interpretace, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením, případně vykládat nejednoznačné informace tak, aby byly v souladu s jeho názorem. Je to druh kognitivního zkreslení a častý důvod chybného uvažování. Efekt potvrzovacího zkreslení je silnější u emočně podbarvených záležitostí a u silně zakořeněných názorů. Potvrzovací zkreslení se vztahuje i na paměť (člověk má tendenci si pamatovat spíše to, co je v souladu s jeho názory) a na oblibu informačních zdrojů (člověk upřednostňuje ty, které podporují jeho přesvědčení).

Pokud jsme si na něco udělali názor a bezmezně mu věříme, automaticky vyhledáváme informace, které tento názor potvrzují. Konfirmační zkreslení je tedy tendence vyhledávat fakta, která potvrzují náš názor. David McRaney například poznamenává: “Vaše názory jsou výsledkem mnoha let, kdy jste pozornost věnovali pouze informacím, které vás utvrzovaly ve vašem přesvědčení, a zároveň zcela ignorovali ty, které nabourávaly vaše předem vytvořené dojmy a představy.”

Příkladem může být nákupní chování občanů USA na Amazonu v době před prezidentskými volbami v roce 2008. Badatel Valdis Krebs zjistil, že lidé, kteří již byli rozhodnuti podporovat Obamu, nakupovali knihy, ve kterých se Obama ukazoval v pozitivním světle. Lidé, kteří však byli odpůrci Obamy, kupovali knihy, které jej představovaly v negativním světle. Lidé si tedy kupovali knihy, které již potvrzovaly jejich názor.

Další příklad zmiňuje psycholožka Nela Wurmová. “V roce 1894 zjistili ve velení francouzské armády, že někdo od nich vynáší informace Němcům. Objevili totiž roztrhaný dopis, který měl jít od nich na německou stranu. Francouzská armáda byla v té době velice antisemitistická, a tak padlo podezření na židovského důstojníka – Alfreda Dreyfuse. Porovnali jeho rukopis s tím z dopisu. Odborníci si totožností jistí nebyli, velení armády ale ano.

Když hledali důkazy u Dreyfuse doma, žádné nenašli. To pro ně znamenalo ale především to, že Dreyfus je nejen špion, ale taky pěkně vychytralý, když vše dokázal tak dobře ukrýt. Vyptali se na něj ve škole, kde studoval. Dozvěděli se, že byl velice chytrý, měl dobrou paměť a zajímal se o jazyky. Všechno to zapadalo. Jazyky i dobrou paměť přece pro špionáž potřebujete.

Dreyfus byl odsouzen k doživotnímu vězení na malém ostrově. Jenže vynášení pokračovalo. A navíc se později našel člověk, jehož rukopis se s rukopisem původního dopisu shodoval ještě výrazně více než Dreyfusův.”

“Všichni si filtrujeme informace tak, aby k nám dolehly hlavně ty, se kterými souhlasíme. Říká se tomu konfirmační zkreslení. Dokud jde jen o to, že při fotbale považujeme rozhodčího za neschopného, když píská chybu našemu týmu, tolik to nevadí. Jenže stejný filtr máme i jako voliči a politici, jako právníci, učitelé, lékaři. A nezáleží přitom tolik na intelektu ani na množství vědomostí. Se schopností vidět svět objektivně více souvisí, nakolik jsme zvědaví a zda máme ukotvené vědomí vlastní hodnoty,“ dodává Nela Wurmová.

„Komnata ozvěn“ označuje podobný problém jako konfirmační zkreslení, s rozdílem, že popisuje přímo vztah mezi uživateli. Lidé mají přirozenou tendenci vytvářet komunity, kde jednotlivci sdílí podobné názory. V přístupu z opačné strany zase platí, že lidé se snáze ztotožní s názory své komunity (svých přátel). V obou případech dochází k jevu, kdy si lidé vzájemně v uzavřené komunitě potvrzují své postoje. V tomto uzavřeném prostředí se vzájemnou komunikací intenzivně zesiluje dané přesvědčení podobně jako se odrazem v prostoru zesiluje ozvěna.

Skupinová polarizace označuje sociální jev, kdy závěry a rozhodnutí, k nimž uvnitř takto uzavřené komunity dochází, jsou v jistém směru extrémnější nebo naopak konzervativnější (polarizovanější), než by byly závěry jednotlivých uživatelů mimo tuto skupinu. Souběžně s tím u jedinců uvnitř skupiny s jednotnými postoji snáze vyniká averze k lidem a skupinám, kteří jsou k těmto postojům v opozici.

S těmito psychologickými jevy pracují i některé vyhledávače. Algoritmy webových stránek filtrují informace s cílem zobrazit uživateli jen ty, které chce vidět (tedy především ty, které korespondují s jeho názory) zatímco od ostatních jej izoluje. Tyto algoritmy vycházejí z vyhodnocení uživatelova předchozího chování na internetu a jsou používány např. stránkami Facebook, Yahoo News nebo Google Search. označení pro výsledek tzv. personalizovaného vyhledávání se říká „Informační bublina“.

Napsal Jan Cemper