HOAX: Falešný citát Zikmunda Lucemburského o Turcích

Na internetu se šíří falešný citát českého krále a římského císaře Zikmunda Lucemburského o Turcích. Tento falešný citát sdílel formou pdf například ezoterický server Pozitivní svět v článku „Byl Zikmund Lucemburský jasnovidec?“ nebo bizarní web Moravský národ. Tento „citát“ je však hojně rozesílán i e-maily a především starší lidé ho v různých formách rozesílají.

„Pomněte, že vaše malicherné spory jsou hloupé! Všichni křesťané, a i když můžeme mít na některé záležitosti svaté matky církve rozdílné názory, máme jednu společnou povinnost a tou je hájit Kristovu pravdu před machometány! (…) Stoupenci Alláha jsou největším nepřítelem naší víry. Tohle věděl už můj otec slavný císař Karel. A jeho jménem i svým vás prosím, braňte se společně proti Turků,“ dočteme se v textu, který se tváří jako citát Zikmunda Lucemburského. Tento údajný citát měl říci 3 dny před smrtí 6. prosince 1437 ve Znojmě.

Zikmund Lucemburský skutečně bojoval proti Turkům. A to dokonce dvakrát. S mladickou energií se pustil do boje s odvěkým nepřítelem křesťanstva Turky, proti kterým uskutečnil první tažení už roku 1392. Roku 1419 zemřel bez potomků Václav IV. a česká koruna tak podle práva měla připadnout poslednímu žijícímu Lucemburkovi, a to bez ohledu na to, jaké pověsti se Zikmund v Čechách těšil. Ovšem právě, protože byl ale Zikmund v Uhrách zaneprázdněn boji s Turky, nemohl se trůnu hned ujmout. Tehdy také uzavřel Zikmund s Turky pětiletý mír, který se protáhl až dokonce jeho života. Další velký útok podnikl sultán Murad II. až roku 1439, kdy anektoval Srbsko. Nějaké konkrétní nebezpečí vpádu Turků do Uher zrovna v době, kdy citát měl říci nehrozilo, ačkoliv se Zikmund Turků obával.

Jörg Hoensch ani František Kavka, kteří se Zikmundovou osobností a jeho odkazem zabývali, o ničem takovém nemluví. Takový citát nelze najít ani v žádných historických pramenech na internetu. První chyba každopádně je, že 6.12. těžce nemocný Zikmund nebyl ještě ve Znojmě, ale pravděpodobně v Telči. Jeho hlavní starost bylo potlačení spiknutí jeho ženy Barbory a prosazení zetě Albrechta na svoje trůny. Označení „machometáni“ je čirý ahistorismus, pro Zikmunda to byli prostě Turci. Co se týče nějakých jeho posledních slov, pak máme zdokumentováni pouze tolik, že chtěl, aby ho oblékli do obřadního císařského roucha a posadili na trůn, protože „je poučné vidět, jak umírá císař.“

Dne 11. listopadu 1436 se císař Zikmund s velikým doprovodem vydal z Prahy na dlouho připravovanou cestu do Uher. Přes Benešov a Telč dorazil do Znojma, kde dal pro podezření ze spiknutí uvěznit svou manželku Barboru Celskou (ta Zimunda o dlouhá léta přežila, zemřela 11. července 1451 na Mělníku). Zikmund ještě ustanovil poselstva do Prahy a k lužickým a slezským stavům, jejichž úkolem bylo dosáhnout, aby za českého krále byl přijat Zikmundův zeť Albrecht Habsburský,“ píše se na stránkách Královské dílo, který zaštiťují historici historici z Univerzity Karlovy. O žádné poselství o Turcích se ani v něm nepíše.

Citát tedy s největší pravděpodobností patří do kategorie „sice to není pravda, ale mohla by být.“

Napsal: Jan Cemper

AKTUALIZACE: „Citát vůbec neodpovídá reáliím 15. století. Nic jako Rakušané v 15. století neexistovalo a těžko by Zikmund varoval před Němci, když sám byl Němcem (lucemburština byla považována za dialekt němčiny až do roku 1980, kdy byla teprve uznána za samostatný jazyk, první mluvnice vyšla teprve v roce 1955) a k tomu byl císařem Svaté říše římské (národa německého)… Poláci v té době měli dost starostí s válkou s Řádem německých rytířů a vztahy s Lucemburky byly spíše přátelské nebo neutrální,“ napsal archeolog Mgr. Luboš Rypka.