Extremistické projevy na internetu a jejich postihy v dokumentech Ministerstva vnitra

Zdroj: Wikimedia ( Autor: Tobias "ToMar" Maier )

Jak mohou být postihovány extremistické projevy na internetu? V čem spatřuje MV hlavní hrozby extremismu? A jak popisuje extremistickou islamofobní scénu?  

To, že ministerstvo vnitra extremismus dlouhodobě monitoruje i na internetu, potvrzují situační a výroční zprávy, ale také nedávné obvinění předsedy Bloku proti islámu Martina Konvičky za výroky na Facebooku.

Přinášíme vybrané informace z dokumentů ministerstva věnované internetovému extremismu, reflexi islamofobních hnutí optikou MV a popis možných trestních postihů za takové projevy.

Islamofobní extremismus v dokumentech MV

V souhrnných situačních zprávách MV se mimo jiné dočteme, že:

„pro extremistická islamofobní a protipřistěhovalecká uskupení bylo typické paušální označování všech imigrantů a muslimů za pachatele kriminality a zároveň ztotožňování islámu s militantním islamismem. Tyto subjekty mohly a nadále mohou přispívat k šíření obav ve společnosti, případně i k její radikalizaci. Islamofobní a protiimigrantská rétorika našla odezvu i mezi pravicově extremistickými militanty a hooligans. V rámci těchto agresivně vystupujících skupin byla registrována snaha využít současných fenoménů spojených s migrací k organizování shromáždění s možností vyústění v masové násilnosti. Někteří islamofobní aktivisté plynule zaměnili dříve prioritní téma Romů za téma muslimů.“

„…jejich rétorika ( Blok proti islámu, Národní demokracie atd.), která se mnohdy pohybovala na hraně zákona, radikální politické požadavky a návrhy i způsoby mobilizace sympatizantů se prakticky nelišily od projevů krajní pravice. Nové islamofobní extremistické subjekty se ale zároveň od jakéhokoliv spojování s krajně pravicovou scénou distancovaly. U mimoparlamentních islamofobních subjektů pak nelze opomenout cílenou snahu o získání přístupu k politikům či přímo o vstup do politiky. Prostřednictvím některých spřátelených politiků byly často prezentovány zkreslené či nepravdivé informace o fenoménu přistěhovalectví či islámu. Tímto způsobem docházelo k postupnému pronikání či šíření vyhraněných názorů do společnosti.“

„Do budoucna lze očekávat, že populistická islamofobní a protiimigrační scéna bude stupňovat svoje aktivity.“

„Výsledkem pak je růst kriminality páchané zejména prostřednictvím internetu, potažmo sociálních sítí, často ve formě hanobení etnické, rasové a náboženské skupiny, v omezené míře ve formě výzev k násilí proti těmto skupinám obyvatel.“

Jak mohou být projevy extremismu na internetu postihovány?

Dle Ministerstva vnitra se extremistickými projevy na internetu se nejčastěji pachatelé mohou dopustit podle platného trestního zákoníku následujících trestných činů:

  • § 403 založení, podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka (Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. – pozn. red.)
  • § 404 projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (Kdo veřejně projevuje sympatie k hnutí uvedenému v § 403 odst. 1, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. – pozn.red.)
  • § 352 násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (Kdo skupině obyvatelů vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. – pozn.red.)
  • § 355 hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (..skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. – pozn. red.)
  • § 356 podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.( Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. – pozn. red.)

Těchto trestných činů se může dopustit každý na území České republiky.

V čem spočívá hrozba extremismu?

Níže zmíněné důvody neplatí ve stejné míře pro všechny druhy extremismu. Jiné hrozby vyplývají z aktivit pravicových, levicových, nebo náboženských extremistů.

Extremisté:

  1. Oslabují demokracii a mohou ji zničit.
    Jak ukazují historické zkušenosti, pokud se extremisté dostanou k moci, velmi rychle odstraní demokratické základy státu, který by mohly bránit prosazování jejich programu. Samotní extremisté ve svých prohlášeních proklamují odpor vůči současnému politickému zakotvení České republiky a vyzývají k jeho změně. Proto i Česká republika přijala za svůj koncept bránící se demokracie, který ztělesňuje vůli státu a demokracie samotné zasáhnout proti těm, kteří by ji ohrožovali (i za cenu omezení určitých základních práv, které jinak chrání).
  2. Nerespektují koncept základních lidských práv.
    Průvodním jevem extremistických proudů je skryté či otevřené odmítání určitých práv a svobod každého občana. Konkrétní projevy se odlišují v závislosti na politickém, náboženském či jiném zakotvení dané extremistické skupiny (pro extremismus pravicový je typická nenávist vůči menšinám, pro krajní levicové proudy odmítání práva vlastnit majetek, náboženský radikalismus nectí náboženské svobody).
  3. V případě získání moci rozpoutají teror.
    Násilí představuje jeden ze základních znaků činnosti extremistických skupin. Jakkoli svoje vize pro případ získání moci halí do „přijatelných“ hávů je nesporné, že pokud by skutečně získali přístup k moci, rozpoutali by vlnu zastrašování, pronásledování, násilí, atd. Tomuto bodu dává za pravdu pohled do historie, který ukazuje, jakých hrůzných akcích byli „ideoví“ předchůdci a vzory extremistů schopni.
  4. Narušují veřejný pořádek.
    Extremistické organizace v podstatné míře narušují veřejný pořádek tím, že při jejich shromážděních dochází k proklamacím nenávistných postojů vůči menšinám či politickým subjektům stojícím na opačném názorovém poli. Rozdmýchávají tak napětí ve společnosti, které by mohlo přerůst do vysoce nebezpečných stádií. Obvyklý způsob konfrontace s protivníkem pak spočívá v násilných akcích. Tyto postoje se rovněž přenášejí i do trestních aktivit jednotlivých členů v běžném životě.
  5. Stojí za násilnými činy z nenávisti, včetně vražd (neplatí pro všechny druhy extremismu).
    Členové extremistických skupin se nezřídka stávají pachateli násilných trestných činů, které vyvěrají z nenávisti a které páchají pod rouškou jimi oslavované ideologie. Toto násilí graduje od malých náznaků (facky) až k přímým útokům, jejichž cílem je likvidace oběti. Těmito útoky se snaží docílit u postižené skupiny pocitu strachu a naopak v rámci své skupiny vyzdvihnout odhodlání bojovat za „správnou věc“. Důležitým faktorem rovněž zůstává následná glorifikace nebo ospravedlňování těchto činů a jejich pachatelů, včetně finanční pomoci.
  6. Cíleně šíří strach mezi skupinami lidí, které nezapadají do jejich ideologie.
    Pro extremisty je typická nevraživost vůči těm občanům, na které zacílili nenávistné části svých programů. Nechybí ani vyhrožování možnými fyzickými, ekonomickými či sociálními útoky. Těmito postoji se snaží stejně jako v předchozím bodě rozšířit strach mezi komunitou a ponížit jejich roli ve společnosti. Obdobně postupují vůči svým ideovým protivníkům.
  7. Urážejí oběti totalitních režimů a oběti extremistické trestné činnosti.
    Při nahlížení na historické paralely a východiska svých názorů extremisté popírají, zpochybňují, schvalují nebo se snaží ospravedlnit spáchané zločiny. Nestraní se ani urážek obětí totalitního způsobu vlády a z jejich projevů přímo či nepřímo vyplývá ochota postupovat obdobným způsobem. Totéž platí pro trestné činy spáchané v současnosti. Odmítají připustit nesprávnost akcí „soukmenovců“ a v případě soudních řízení odmítají přijmout závěry soudu o vině a výši trestu.
  8. Ideologická východiska podávají v populistickém a propagandistickém duchu
    Pro vyjadřování základních postojů extremistů je typické jejich zjednodušování ve spojení s populistickým nádechem. Své postoje zveřejňují s jasně jednostranným zaměřením, opačné názory zesměšňují či úmyslně opomíjejí. Tento způsob zveřejňování ideologických východisek jim má přinést co největší popularitu a podporu.
  9. Zvládání extremistických akcí je nákladné. Vynaložené prostředky by bylo možné použít na skutečné a demokratické řešení problémů, které extremisté zneužívají ve své propagandě
    Boj proti extremistickým skupinám hned od počátku jejich působení je rovněž odůvodněn náklady, které je třeba vynaložit, aby při jejich akcích byla zajištěna bezpečnost majetku a zdraví občanů. Tyto výdaje by bezesporu šlo využít na zlepšení bezpečnostní situace v České republice v jiné oblasti, včetně té, jež využívají samotní extremisté ve své propagandě.
  10. Kazí České republice renomé v zahraničí.
    Argumentem pro zasahování proti extremistickým postojům je rovněž fakt, že jejich činnost neprospívá pověsti České republiky v zahraničí.

Zdroje: