Esej o kritickém myšlení

Brain's On/Off Switch - Wikimedia/Pixabay

Sázím na jedince, na každého z vás. Na nezávislou, individuální inteligenci, která může svobodně zkoumat i sebevětší pitomost.

Hned na začátku je třeba říct, že dezinformace byly, jsou a budou nedílnou součástí internetového prostoru a je třeba se s tím smířit. Prostě proto, že internet je svobodným, neregulovaným prostorem a takovým by měl i zůstat.

Pokoušet se cenzurovat internet, blokovat určité „nepohodlné“ weby, nebo umožňovat k síti přístup jen neanonymně, je dle mého soudu výrazně větší chybou, která napáchá ve svém důsledku více škody, než vystavení se možnému setkání s dezinformací. Stejně jako pokoušet se vyvrátit každou fámu, každý hoax, který nás prosviští je sice úctyhodná, přesto ale marností zavánějící sisyfovská práce.

Jedním dechem je třeba dodat, že taková svoboda s sebou nezpochybnitelně přináší i odpovědnost. Co mám na mysli?

Jistě znáte otřepané přísloví „Dáte-li člověku rybu, nakrmíte ho pro tento den. Když ho naučíte ryby chytat, nasytíte ho na celý život.“ Pro naše účely ho ale můžeme parafrázovat třeba takto: „Vyvrátíte-li jednu dezinformaci, ochráníte člověka jeden den před lží. Když ho naučíte, jak lež a dezinformaci odhalit, uchráníte ho před nesmysly na celý život.“

Chci tím říct je, že čím déle se fenoménem manipulací a lží na internetu zabývám, tím více sílí moje přesvědčení, že není úkolem státních úředníků, nebo nedejbože novodobých cenzorů vyvracet fámy, vtípky, hoaxy a dezinformace. Naopak by se stát měl důrazně bránit a zasahovat proti skutečně ohrožujícím pokusům o vměšování se – například pokusům o ovlivňování voleb hackery, jak se v poslední době děje, stejně jako jiným hybridním hrozbám.

Zásadním a smysluplným úkolem, který by si zodpovědný stát v této oblasti měl vzít na bedra, je ale důrazně se zasadit o vzdělání svých občanů na poli mediální gramotnosti a kritického myšlení.

Ano, sázím v toto ohledu na jedince. Na nezávislou, individuální inteligenci každého z nás, která může svobodně zkoumat i sebevětší pitomost.

Na jedince, který si je vědom toho, jak média fungují, kdo je ovládá a jaká je jejich agenda. Stejně tak zná principy, na kterých stojí informační válka, co je propaganda a s jakými principy pracuje. Právě kritické setkávání se s bulvárními aspekty médií, falešnými zprávami a dezinformačními weby může posloužit mediálně gramotnému člověku jako skvělé intelektuální očkování.

Shrneme-li to ještě jednou, řešení nenajdeme v sebelépe myšlené cenzuře a nálepkování, ale především v systematickém posilování mediální gramotnosti a kritického myšlení, ve školách i jinde. Chápat a kriticky vyhodnocovat různé aspekty mediálního světa, to je oč tu běží. Bez tohoto se nelze dál posunout.