Pchjongjang nemění jen orientaci své zahraniční politiky, ale i propagandy určené vlastním obyvatelům. Zatímco kdysi bylo jejím hlavním cílem podněcování nepřátelství vůči USA a Jižní Koreji, dnes se zaměřuje na potřebu ekonomického růstu a sbližování s jižním sousedem.

Ještě donedávna nevyzpytatelné chování Severní Koreje a hrozba použití jaderných zbraní vůči jiným státům vzbuzovaly v mezinárodních vztazích značnou nejistotu. Časy se však překvapivě změnily a Severní Korea se umírnila. Důkazem není jen spolupráce s Jižní Koreou během zimních olympijských her, ale i příslib ukončení jaderného programu či schůzky Kim Čong-una s prezidenty Jižní Koreje a Spojených států.

Transparenty a plakáty , které zobrazovaly USA jako hlavního nepřítele a agresora či Japonsko a Jižní Koreu jako jejich ochotných spojenců, byly po celé zemi. Nejnovější jsou však podle návštěvníky země pryč a nahradili jejich plakáty, které prosazují ekonomický pokrok a sbližování mezi oběma Korejemi.

Jelikož většina Severokorejců má jen malý přístup k zahraničním zdrojem informací, státem řízená propaganda představuje významný nástroj na formování názorů občanů. Cílem propagačních plakátů je často podnítit patriotismus, budovat důvěru ve vedení státu či přesvědčit lidi, že každodenní útrapy jejich života jsou cenou za slávu národa.

Andrae Abrahamian z Griffith University tvrdí, že ostřejší plakáty se objevují pouze tehdy, když se Severní Koreji nedaří v zahraničních vztazích. Jednoduše řečeno, signalizují těžké časy, a když pominou, propaganda nabere mírnější tón.

To se stalo i nyní, protože podle zahraničních průvodců v zemi se státní propaganda v posledních měsících začala zabývat pozitivními zprávami. Například chválou Panmunjomské deklarace podepsané na mezikorejském summitu. Z ulic také zcela zmizely protiamerické laděné plakáty. To však neznamená, že nové neobsahují žádnou propagandu. Jen se zaměřují na nové téma – sjednocení obou Korejí, ekonomický pokrok a vědecké úspěchy.

Kromě toho z obchodů se suvenýry zmizely předměty kritizující USA, mezi které patřily pohlednice či poštovní známky.

Důvod změny je jednoduchý – dokud se rozhovory s Jižní Koreou a USA označují za začátek možné budoucí spolupráce, do té doby třeba bývalých nepřátel zobrazovat neutrálnějším způsobem. Podle Fjodora Tertického z NK News, Pchjongjangu nyní vyhovuje atmosféra míru a sbližování. A právě pouliční plakáty ji mají pomoci vytvořit.

Změny v oficiální politice jsou kromě toho viditelné i v Rodong Sinmun, což jsou nejdůležitější noviny v zemi. V Severní Koreji neexistuje svobodný tisk, takže vše, co noviny zveřejní, je v přísném souladu s vládní linií.

Běžnou součástí zpráv bývaly články, které vykreslovali USA jako nepřátelskou sílu a výpočet jejich zapojení do konfliktů využívali jako důkaz amerického imperialismu. S blížícím se setkáním Kim Čong-una s Donaldem Trumpem však noviny přestaly být vůči Američanům kritické. Po setkání obou lídrů zas vykreslovaly Kima jako světového státníka a mírotvůrce. Neobvyklé bylo i to, že tuto událost spolu s několika zahraničními cestami své hlavy státu přinesly téměř v reálném čase, ačkoli kdysi byly podobné zprávy zveřejňovány s Vícedenní zpožděním.

Výsledkem změny propagandy je v konečném důsledku to, že především USA už nejsou zobrazovány jako hlavní nepřítel, ale Severokorejci o nich dostávají neutrální, a dokonce i pozitivní zprávy. V minulosti byl přitom tento trend běžný jen u zemí, které Kimův režim považoval za přátelské.

Na vyvozování závěrů je zatím příliš brzy, ale momentálně se zdá, že oteplování vztahů ze strany Severní Koreje není jen naoko.

Napsala: Iveta Kupková

Vydáno původně pro web Antipropaganda.sk. Originál zde: http://antipropaganda.sk/severna-korea-meni-svoju-propagandu/

Přeložil: Jan Cemper

administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.