Aeronet šíří opět lži. Tentokrát ohledně pořezání v Brně

Šarvátka, která měla za následek pořezání dvou lidí, před diskotékou Caribic v centru Brna má dohru. A to v podobě „zaručených“ informací o mladících arabského původu, kteří jsou vyšetřování Policií ČR pro těžké ublížení na zdraví, nebezpečného vyhrožování a výtržnictví, které šíří různé dezinformační servery. Hnutí Slušní lidé nejprve šířilo informaci, že šlo o azylanty. Poté, co tato informace byla vyvrácena několika úřady, server Aeronet se z mladíků snažil udělat nebezpečné „kolaboranty“ zapojené do misí NATO.

 

Server Aeronet píše:

„Muž, který útočil arabským nožem, je ale jiná liga, protože je pod ochranou Ministerstva obrany ČR a má speciální status chráněné osoby na území ČR. Informaci máme potvrzenou již ze dvou zdrojů z okolí bezpečnostních služeb. Pracoval totiž v Afghánistánu pro české expediční sbory jako tlumočník a předtím informátor uvnitř Talibanu. Tito lidé dostávají od NATO za své služby obvykle právo na azyl, protože v Afghánistánu by jim hrozila smrt. Tento muž má v ČR tzv. doplňkovou ochranu, což je zvláštní status azylu, který nespadá do skupiny azylantů prchajících před válkou. Doplňková ochrana je forma azylu pro kolaboranty, kteří pomáhají armádám NATO v komunikaci s místními obyvateli v okupovaných zemích. Takže, najednou už je jasné, proč je okolo celé kauzy takové mlžení na mainstreamu.“

Tuto informaci nám však vyvrátil mluvčí Ministerstva obrany Jiří Caletka. „Vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení ze strany Policie ČR nepřísluší Ministerstvu obrany se k dané věci podrobněji vyjadřovat. Všeobecně však lze říct, že dle našich informací žádný z účastníků incidentu není a nikdy nebyl v jakémkoli vztahu k Ministerstvu obrany či Armádě České republiky, ani nebyl zařazen do žádného asistenčního programu. Celý článek serveru Aeronet vykazuje prvky dezinformace,“ napsal na náš dotaz Caletka.

Nesmyslná je i definice „dopňkové ochrany“. Doplňková ochrana není žádnou ochranou pro kolaboranty, jak tvrdí Aeronet, ale ochrana z důvodu špatného zacházení nebo sloučení rodin.

Jako dezinformace jde chápat vyjádření Slušných lidí. Ten dedukuje, že pokud někdo má nahlášený trvalý pobyt v azylovém řízené, musí být azylant. „Jeden z útočníků – Libanonec – má dle vyjádření MInisterstva vnitra azylovou ochranu – a jeho úřední adresou je tábor v Kostelci,“ píší Slušní lidé. Je to samozřejmě nesmysl. Pokud někomu je udělen trvalý pobyt v zemi, nemá povinnost nahlašovat změnu trvalého pobytu stejně jako běžný člověk. Tedy nemusí si s každým stěhováním měnit trvalou adresu.

Napsal: Jan Cemper