Zvítězí ten, kdo dokáže nejvíce mobilizovat voliče

Zítra a pozítří si Češi zvolí své reprezentanty do Evropského parlamentu. Jedná se poměrně klíčové volby. Evropský parlament se podílí na přijímání legislativy rovným dílem s Radou v až dvou čteních. Evropský parlament rovněž sdílí společně s Radou pravomoc nad finančními prostředky. V neposlední řadě má Evropský parlament také dohled nad aktivitami Unie, činností Komise a dalších orgánů. Pro výkon své kontrolní pravomoci může mj. zřídit dočasné vyšetřovací výbory. Výsledky stran ve volbách do Evropského parlamentu budou záviset na volební účasti. A Češi příliš volby do Evropského parlamentu nevyhledávají. Během posledních voleb do Evropského parlamentu (v roce 2014) přišlo v Česku k urnám 18,2 % oprávněných voličů.

Češi nejsou euroskeptici, ani eurooptimisté. Jen desetina Čechů by chtěla naše členství v EU ukončit hned, ale zároveň velmi málo Čechů je se stavem EU zcela spokojeno. Nejčastěji se Češi vidí jako “euro-reformátoři”. Chtějí, aby se EU reformovala tak, že nebude řešit drobné zákazy a omezení, ale bude řešit globální problémy, které ohrožují i ČR. Vyplývá to z nové studie, která rozsáhle mapovala, jak se dívají Češi na Evropu a EU a z čeho pramení jejich názory.  Základem studie je průzkum veřejného mínění provedený v prosinci 2018 až únoru 2019 společností Behavio a ústavem STEM ve spolupráci s institutem Europeum.

„Čech versus Evropan je falešné dilema. Ve skutečnosti lidé, kteří jsou nejvíc hrdí na Česko, jsou zároveň nejvíce hrdí na Evropskou unii. Kritika k EU pramení podle dat především z nespokojenosti s polistopadovým vývojem a nedůvěrou v české politiky. Čím naštvanější jsme na všechno politické, tím méně chceme slyšet o přínosu EU,” říká Nikola Hořejš, analytik STEM, nezávislého ústavu, který průběžně sleduje data o postojích od vstupu do EU.

„Rezervovaný postoj k EU plyne hlavně z pocitu, že řeší banality, které si může každý stát vyřešit sám, místo toho, aby se soustředila na globální problémy, kterým se ubráníme jenom společně. Jenže právě takové vlastnosti, jako je třeba síla, průbojnost či odolnost, si dnes spojujeme s USA nebo Ruskem a nikoli s Evropskou unií,” dodává Jiří Boudal, ředitel společnosti Behavio.

 „Respondenti si například přejí, aby byla společná obrana hranice EU. Ale zároveň neví, že existuje agentura FRONTEX, která má společnou ochranu vnější hranice na starosti,” říká Vít Havelka, analytik institutu Europeum. „Obecně si přejí řadu věcí, o které se EU již snaží.”

Podle zmíněného průzkumu například 60 % Čechů neví, že nás ministři a premiér zastupují v Radě EU či Evropské radě. 38 % uvedlo, že o konkrétním příjemci dotace z rozpočtu EU nerozhoduje česká strana. 40 % si nemyslí, že bychom z rozpočtu EU dostali více, než do něj ČR odvádí.