Koho by volili čeští dezinformátoři?

Volby do Evropského parlamentu byly spojeny s obavami z dezinformací majících za cíl ovlivnit jejich průběh. K žádné výraznější dezinformační kampani však naštěstí před volbami nedošlo a ani politické pozice webů známých šířením manipulativního obsahu nebyla úplně jednotná.

Z výsledků studie Prague Security Studies Institute vychází, že pojem, který by nejlépe charakterizoval postoj českých dezinformátorů k volební kampani, je nezájem. V pěti týdnech před volbami bylo totiž na osmi nejčtenějších webech známých šířením manipulativního obsahu publikováno pouhých 146 textů věnovaných volební kampani. Podobná situace se týká textů zmiňujících Evropskou unii, kterých bylo ve stejné období publikováno 783. V obou dvou případech byly texty ve sledovaných týdnech rozloženy víceméně rovnoměrně. Sledované weby tak skutečnost, že se blíží evropské volby příliš nereflektovaly.

Malý zájem webů šířících manipulativní obsah o volby do Evropského parlamentu dokládá i skutečnost, že s vlastními tématy přicházely pouze omezeně a spíše reagovaly na události, kterými žil i mediální mainstream. Dlužno však dodat, že šlo o reakce velmi jednostranné a názorově vyhraněné. Nástup populistických stran v Evropě byl oslavován a dvojí kvality potravin v zemích EU interpretována jako důkaz útlaku zemí východní Evropy z strany zpupného Bruselu. Tyto postoje zastávají sledované weby dlouhodobě a nezdá se, že by jejich propagace před volbami výrazněji posílila.

Předvolební kampaň na sledovaných webech se nesla též ve znamení podpory SPD, která byla zmiňována výrazně častěji než jiné kandidující subjekty a jejíž představitelé byli často (celkem ve 32 textech) citováni. Zvláště signifikantní je tato symbióza u webu Nová Republika, jehož redaktor Ivan David vede kandidátku SPD, který tuto stranu významně podporoval. Mezi sledovanými weby však nebyla tato podpora jednoznačná – web Aeronet například pokračoval ve své tažení (i když s poněkud menší razancí) proti SPD a Sputnik CZ dával prostor europoslankyni Kateřině Konečné, aby vysvětlovala důvody žaloby, kterou hodlá podat Tomia Okamuru kvůli obsahu volebních novin SPD.

Dezinformací se během volební kampaně na sledovaných webech objevilo minimum. Za zmínku stojí víceméně pouze text tvrdící, že EU vydala migrantům debetní karty v hodnotě 2 miliard eur, který se však objevil pouze na dvou webech. Nejaktivnějším šiřitelem dezinformací se během předvolební kampaně tak stala samotná SPD, která sdílela facebookový upravený status Pirátské strany nebo neaktuální fotografie muslimů v Teplicích.

Při srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy – Slovenskem a Maďarskem – lze nalézt některé v otázce šíření dezinformací před volbami do Evropského parlamentu některé shodné body. Klíčová je zejména podpora stran, které se staví k Unii kriticky. Zatímco na Slovensku však zůstávají evropské volby též na okraji zájmu, v Maďarsku se jim věnována velká pozornost, což je způsobeno tím, že platformy šířícími manipulativní obsah zároveň podporují vládnoucí stranu Fides. Jak bylo zmíněno výše, v českém prostředí je vztah mezi SPD a weby šířícími manipulativní obsah složitější, což komplikuje podobnou mobilizaci.

Zda se situace v posledních hodinách před volbami nezmění se uvidí, každopádně z hlediska webů šířících manipulativní obsah by šlo o akci „za pět dvanáct“. I přestože by čeští konspirátoři určitě rádi rozhodovali o výsledku voleb do Evropského parlamentu, jejich vliv na volební výsledek není důvod přeceňovat. Případné důvody úspěchu SPD či jiných protiunijních hnutí je tak nutné hledat jinde než v dezinformacích. Začít je možné třeba u (ne)schopnosti mainstreamových stran mobilizovat své příznivce autentickou volební kampaní, nasazením kvalitních kandidátů a kompetentním programem.

Autor: Jonáš Syrovátka (Prague Security Studies Institute)