Výroky profesora Turánka očima vědců

Dostali jsme velmi zajímavý dotaz – co si myslíme o rozhovoru s prof. Turánkem, který se začal šířit po sociálních sítích? Pro přehlednost odpovíme v bodech a zohledníme podle nás nejdůležitější aspekty celého rozhovoru.

Naprosto sdílíme rozhořčení pana Turánka, že se k odborným tématům velmi často vyjadřují lidé, kteří patřičnou odbornost nemají. Je proto zarážející, že se pan Turánek, profesně se dlouhodobě zabývající vakcinací zvířat, pouští do detailních předpovědí či analýz v oblastech neurologie, gynekologie, psychologie, psychosomatiky či historie.

Pan Turánek vylíčil výzkumné ústavy jako jakési malé totality, kde každý musí držet „hubu a krok“ (nejde o přesnou citaci z rozhovoru). Vůči tomuto máme velkou potřebu se ohradit. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Každý vědec, který dokáže myslet takzvaně „outside-of-the-box“ a jít proti proudu, má velkou šanci na obrovský úspěch. Za jedné důležité podmínky: musí svá tvrzení a závěry velmi dobře podložit svým výzkumem. Takoví vědci mají větší šance získat prestižní granty a vědecké instituce se o ně poperou. Zároveň se chceme ohradit proti tvrzení, že si většina vědců myslí totéž, co pan Turánek. Jakožto vědci, kteří jsou obklopeni dalšími vědci, si dovolujeme tvrdit, že to není pravda.

Pozorujeme protimluv v bagatelizování pandemie a současném strašení vakcínou. Je fakt, že vakcíny mají nežádoucí účinky, které jsou průběžně monitorovány a vyhodnocovány (i ty extrémně vzácné).

I mezi laickou veřejností je nyní známo, že vakcína se snaží virus napodobit, ale nenapáchat takové škody jako virus sám. Vakcinační látka zpravidla obsahuje malou část viru, která není schopná se v těle množit. Velkou výhodou mRNA vakcín je jejich krátká životnost v těle (ať už křehké molekuly mRNA, tak i lipidové částice či spike proteinu).

Zásah do organismu vakcínou je nesrovnatelně menší než při infekci virem, který se v těle (na rozdíl od vakcíny) nekontrolovaně množí. Obecně lze říci, že každý nežádoucí účinek způsobený přímo vakcinační látkou hrozí při infekci virem v mnohem větší míře. Nebát se viru, ale zároveň se bát vakcíny nedává smysl, ať už se jedná o dospělé nebo o děti.

Při předpovědi dlouhodobých nežádoucích účinků vakcín se pan Turánek velmi vzdaluje od své expertízy a své domněnky ničím nepodkládá. O skutečných nežádoucích účincích vakcín se můžete dočíst na webu The Lancet (The Lancet je recenzovaný medicínský týdeník, jeden z nejstarších a nejznámějších medicínských odborných časopisů).

Na poměrně přesný popis toho, jak vakcíny fungují, navazuje pan Turánek dedukcemi, které vychází částečně ze skutečné odborné literatury, částečně z toho, co mu někdo řekl, a velmi se opírá i o vlastní výzkum týkající vakcín proti úplně jinému koronaviru, který napadá kočky.

Dále pan Turánek přebírá některé dezinterpretace studií, proti kterým se ohrazují i sami autoři (např. škodlivost spike proteinu), a opakuje omyly, které byly již výzkumem vyvráceny (např. kumulace vakcíny ve vaječníkách a dalších orgánech). V neposlední řadě jsme zaznamenali řadu hrubých chyb/nepravd (např. lipid sfingomyelin není toxický, naopak – je důležitou složkou membrány našich vlastních buněk).

Za tým Zeptej se vědce zpracovaly Adéla Šimková a Lucia Ciglar