Situace v ČR: Dezinformační weby zná málo lidí, s jejich vymyšlenými narativy se však ztotožňuje hodně Čechů

V závěru roku 2019 zadalo CTHH realizaci výzkumu veřejného mínění k problematice dezinformací ze strany Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Šetření se zabývalo zejména třemi hlavními oblastmi: rozšířením dezinformačních narativů u české veřejnosti, sledovaností a důvěryhodností vybraných médií v kontextu širšího mediálního prostředí a postoji široké veřejnosti k problematice dezinformací. Nyní jsou známé výsledky.

Z výsledků průzkumu vyplynulo, že nejvíce lidé souhlasí s tezí, že „EU diktuje ČR co má dělat a narušuje tím suverenitu ČR.“ S tímto výrokem souhlasilo až 70 procent dotázaných. Pouze 24 procent s tímto výrokem nesouhlasilo. S výrokem „EU cíleně organizuje migrační vlnu z neevropských zemí“ souhlasilo 50 procent respondentů a 31 procent nesouhlasilo. Až 47 procent lidí věří, že „české státní instituce utajují před svými občany počty migrantů z neevropských zemí žijících v ČR“. Všem těmto třem tvrzením věří spíše starší, občané se základním nebo středoškolským vzděláním a potenciální voliči KSČM a SPD.

S tezí, že “protiruské sankce nemají smysl” totiž souhlasí až 42 procent respondentů a nesouhlasí 36 procent. Opět s tezí více souhlasili starší lidé a potenciální voliči KSČM a SPD. O nespravedlnosti sankcí je však přesvědčeno jen 26 procent respondentů.  Zajímavé je také zjištění, že až 33 procent dotázaných souhlasí s výrokem, že “Rusko jako velmoc a obchodní partner si zaslouží respekt i za cenu zasahování do vnitřních záležitostí ČR”.

Průzkum ukázal, že 52 % respondentů považuje šíření dezinformací za závažný problém, přičemž 31 % to nepovažuje za závažný problém. Při otázce, zda dokážou respondenti rozeznat dezinformace, se dotázaní rozdělili do dvou přibližně stejných skupin. Zatímco 42 procent si myslí, že umí dezinformace rozeznat, 43 procent si myslí, že to nedokážou.

V obecné rovině o něco více než polovina občanů (52 %) považuje dezinformace za velmi nebo dosti závažný problém. Zároveň se s nimi v určité intenzitě setkává alespoň někdy většina (70 %) české společnosti. Pokud jde o reakce na dezinformace, ověřování deklaruje méně než polovina (45 %) obyvatel a další aktivní krok ve směru k upozornění na dezinformaci čtvrtina (25 %) dotázaných. Otázky na dezinformace silně souvisejí s dosaženým vzděláním, politickým chováním, důvěrou v ústavní instituce, volebním chováním a pozicí na pravolevé škále. Jak již bylo naznačeno, s dezinformačními narativy relativně častěji souhlasí občané s nižším dosaženým vzděláním, občané s nižší důvěrou v ústavní instituce, příznivci KSČM a SPD oproti sympatizantům ostatních stran a občané, kteří se ve větší míře identifikují s levicí.

Přibližně třetina dotázaných (36 procent) si myslí, že „veřejnoprávní média jako ČT a ČRo cíleně šíří klamavé informace“. Celkově však veřejnoprávním a dalším mainstreamovým médiím důvěřuje výrazně více lidí než těm dezinformačním. Dezinformační weby jsou v sledovanosti daleko za těmi mainstreamovými. Sputniknews alespoň někdy čte jen šest procent občanů, Aeronet osm procent a AC24 13 procent dotazovaných. Parlamentní listy čte alespoň někdy 18 procent občanů. Přičemž nejsledovanější média jako je Česká televize (ČT), TV NOVA a TV Prima sleduje alespoň někdy devět z deseti Čechů. Podobně jako s čteností a sledovaností to je i s důvěrou ve zdroje. ČT, TV NOVA a TV Prima důvěřuje nadpoloviční většina lidí. Nejvíce ČT a to 70 %.

I když samotné dezinformace jsou v české společnosti velmi zakořeněné, internetová média, která je nejčastěji šíří, zná a čte jen málokdo. Aeronet a Sputnik neznají přibližně tři čtvrtiny veřejnosti a AC24 přibližně dvě třetiny. Obecně tak ze zprávy vyplývá, že dezinformační narativy jsou rozšířeny i mezi lidmi, kteří dezinformační servery nečtou. Dezinformačním webům důvěřuje podstatně méně lidí. Sputniku čtyři procenta, Aeronetu šest, AC24 11 a Parlamentním listům 21 %. Dezinformační weby jsou navíc i mnohem méně známé mezi veřejností.

Cílem dezinformací je přitom podle analytika Františka Vrábela veřejnost zmást. Dezinformační scéna podle něj volí novou taktiku – netlačí svůj vlastní narativ, ale podporuje všechny, i protichůdné dezinformace. „Je to dáno tím, že jejich cílem není přesvědčit o konkrétním narativu, ale vnést zmatek do hlav čtenářů, aby přestali čemukoli věřit. Když se to stane, přestanou věřit demokracii a zboří se nám to jako domeček z karet,“ popisuje pro Deník N Vrábel.

Zdroje:

Antipropaganda.sk

MVČR

Deník N