Příběh Augusta Landmessera. Muže, který nehajloval

Událost se stala v Hamburku v roce 1936. Obrovský dav lidí se zde shromáždil, aby oslavil spuštění na vodu nové válečné lodi. Stovky, možná tisíce Němců zvedly pravici – a hajlovaly. Tato událost byla vyfocena několika reportéry – ale až po letech si kdosi všiml, že jeden jediný muž pravou ruku nezvedl…

Šlo o dělníka Augusta Landmessera – a k tomu, aby ruku k nacistickému pozdravu nezvedl, měl moc dobrý důvod. Jmenovala se Irma Ecklerová a Landmesserovi se tento vztah rozhodně nevyplatil. Ale vše po pořádku.

Agust Landmesser se narodil 24. května 1910 v Heidrege. Do NSDAP vstoupil v roce 1931 a byl několik let bezproblémovým členem. V té době znamenal vstup do strany jistý společenský status, který pomáhal i při hledání práce. Stal se pracovníkem hamburských loděnic Blohm+Voss a žil standardním životem. Byl vzorovým občanem a ohleduplným pracovníkem, snažil se žít poctivý život. V roce 1934 poznal židovku Irmu Eckler, se kterou se do sebe zamilovali a plánovali společný život.

Zlomový obrat však přišel v roce 1935, kdy spatřily světlo světa norimberské rasové zákony. Kromě množství dalších regulací zakazovaly svazek mezi Němci a lidmi židovského původu. August a Irma museli žít mimo manželství, což v té době nebylo ani zdaleka společensky akceptované tak, jako v současnosti. V témže roce se jim narodila první dcerka Ingrid, v antisemisticky orientované Třetí říši se životem prodírali velmi těžko a museli čelit řadě nepříjemných situací.

Právě v té době, 13. června 1936, došlo k oné slavné události v Hamburku. Landmesser musel být na režim opravdu hodně naštvaný, když si troufl jako jediný ve zfanatizovaném davu nehajlovat. Co více. August se stále se vztahem se svou (neprávoplatnou) ženou netajil a později také za to také zaplatil daň nejvyšší.

O dva roky později se jim narodila druhá dcera – Irene. Měsíc po Irenině narození se rodina neúspěšně pokusila uprchnout do Dánska. Na hranicích byli zadrženi. August byl zatčen a obviněn ze zneuctění rasy podle nacistických rasových zákonů. Hájil se tím, že ani on, ani jeho žena neměli tušení, že je Irma čistá Židovka. V květnu roku 1938 ho pro nedostatek důkazů propustili s upozorněním, že další podobná činnost by měla za následek víceleté vězení. O měsíc později byl znovu zatčen a odsouzen na dva roky do koncentračního tábora. Svoji milovanou Irmu už nikdy v životě nespatřil. Ta byla zadržena gestapem. Obě děti skončily v sirotčinci. Ingrid bylo později umožněno žít se svojí babičkou z matčiny strany, Irene si vzali pěstouni. Po babiččině smrti skončila v pěstounské péči i Ingrid.

August byl propuštěn v roce 1941 a začal pracovat jako mistr. O dva roky později, když německá armáda čím dál víc zabředávala do bezvýchodné situace, byl spolu s dalšími tisícovkami mužů zařazen do trestanecké jednotky – ty tvořily většinou první linie živých štítů – a poslán na frontu. Jeho stopa mizí v Chorvatsku, kde nejspíše zemřel šest měsíců před tím, než se Německo oficiálně vzdalo. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Za mrtvého byl prohlášen v roce 1949. Irma Eckler s nejvyšší pravděpodobností skončila v tzv. Centru eutanázie v Bernburgu a zemřela zde v roce 1942.

Fotografie, na níž je zachycen jak nehajluje, byla zveřejněna 22. března 1991 v deníku Die Zeit, dcera Irene Ecker na ni poznala svého otce. Rozšířena pak byla po sociálních sítích jako symbol vzdoru nacistickému systému a symbol odvahy postavit se davu.

V roce 1996 publikovala Irene Eckler knihu s názvem Opatrovnické dokumenty 1935–1958: Perzekuce Rodiny za „Zneuctění Rasy“ (v originále: The Guardianship Documents 1935–1958: Persecution of a Family for „Dishonoring the Race“). Tragický příběh její rodiny obsahuje velké množství originálních dokumentů, včetně dopisů od její matky a dokumentů ze státního opatrovnického zařízení.

Zdroje:

Wikipedie: https://en.wikipedia.org/wiki/August_Landmesser

G.cz: http://g.cz/pribeh-muze-ktery-odmitl-hajlovat/

Refresher: https://refresher.cz/32970-August-Landmesser-Muz-ktery-odmitl-hajlovat

Zpracoval: Jan Cemper