Populismus a krátká paměť Petra Holuba

Novinář Petr Holub (který dříve pracoval pro ECHO 24 a nyní pro Seznam Zprávy) na Českém rozhlase Plus v nedělním pořadu Názory a komentáře 27. 9. 2020 ve svém komentáři na téma odloženého summitu EU, na kterém se měla mimo jiné projednávat zásadní změna migrační politiky EU, pronesl mimo jiné tuto větu:

„Právě uplynulo pět let od chvíle, kdy se Německo jednostranně rozhodlo přijmout statisíce migrantů, a tím způsobilo uprchlickou krizi.“

Petr Holub zjevně žije v nějakém alternativním světě, protože jinak by si snad pamatoval, že uprchlická krize rozhodně nevypukla v září 2015 a už vůbec ne kvůli Německu. Například v dokumentu Asociace pro mezinárodní otázky „Uprchlická krize v roce 2015 a evropská odpověď“ se uvádí: „Rok 2015 přinesl podstatné změny ve struktuře a logistice migrace. Stupňující se válka v Sýrii, horšící se podmínky pro přežití v Turecku a otevírání nových, bezpečnějších cest výrazně zvýšily počet lidí na útěku do Evropy. Od jara 2015 rostly počty neregulérních překračování hranic v Itálii a na Balkáně. V červnu 2015 došlo na italsko-francouzské hranici k projevům násilí a Francie uprchlíkům uzavřela na několik měsíců hranice. Od jara 2015 nejvíce narůstal tlak na tzv. balkánské cestě. Do Řecka se migranti dostávali relativně bezpečnou cestou přes několikakilometrové průlivy mezi Tureckem a řeckými ostrovy. Přes balkánské země se na jaře už stovky uprchlíků denně dostávaly pěšky přes zelené hranice nebo díky převaděčům.“

Úlohu Německa popisuje další citát: „V srpnu dosáhl počet bivakujících v Maďarsku a zejména na budapešťském nádraží takových rozměrů, že se blížil stavu humanitární katastrofy. Tisíce migrantů se vydaly pěšky po dálnici směrem do Rakouska. 21. srpna 2015 německá kancléřka Merkelová jednostranně rozhodla, že Německo nebude pro syrské uprchlíky uplatňovat dublinská pravidla, a tedy vracet žadatele o azyl zpět do prvního unijního státu, kam vstoupili.“

Statistika nelegálních vstupů na území EU v letech 2015–2016 (po měsících) od Frontexu rovněž vyvrací Holubovo tvrzení:

Petr Holub se tedy jednoznačně dopustil lži. A nakonec ani to datum nesouhlasí.