Piráti, Jiří Baťa a skutečná historie Romů

Česká pirátská strana je před volbami kritizovaná za lecos. Například i za to, že si poslankyně Olga Richterová dovolila připomenout Památný den romského holocaustu. Den připomíná památku asi 220 tisíc Romů, kteří byli nacisty umučeni spolu s 6 miliony lidí židovského původu a s miliony dalšími na základě například jejich víry, přesvědčení, sexuální orientace nebo postižení. Mezinárodní den památky obětí holocaustu si připomínáme 27. ledna.

Nechutný pamflet vyčítající Pirátům tuto připomínku vyšel na Parlamentních listech. Autorem je Jiří Baťa podle něhož „poslankyně za Piráty hraje na falešné city.“ Jiří Baťa je konspirátor, který dříve přispíval například na Aeronet, nyní na dezinformační web Rukojmí. Jiří Baťa údajně po získání středního odborného vzdělání pracoval na šachtě, vykonával vedoucí funkce a působil i v diplomatických službách MZV. Do sametové revoluce byl Jiří Baťa členem KSČ.

Jiří Baťa tvrdí, že slovo Rom se před rokem 1989 nepoužívalo. Což není pravdou. Je pravdou, že do roku 1971 se tedy Romové nazývali Romy jen mezi sebou. Na mezinárodním fóru se název Rom objevil poprvé 8. dubna 1971, kdy jej účastníci prvního mezinárodního kongresu Romů v Londýně včlenili do názvu reprezentativní organizace RIJ – Romano Internacionalno Jekhipen, dnes IRU – Internacionalno Romani Unia – (Mezinárodní romská unie). V bývalé ČSSR se Romové poprvé oficiálně prezentovali názvem Rom na půdě Svazu Cikánů-Romů, který vznikl v důsledku politického a společenského uvolnění během pražského jara 1968. Trval od srpna 1969 do března 1973. K jeho zrušení přispělo také Memorandum, v němž Romové požadovali politický statut a včlenění jazykových a etnických práv do ústavy. Název Rom bylo zakázáno používat jakožto symbol etnoemancipačního procesu. Romové dostali i nálepku „sociální skupiny s odumírajícím etnicitou“ a oficiální název „občan cikánského původu“ naznačoval, že jsou určeni k programové asimilaci. To však neznamená, že označení Rom je nějaké novum. V demokratické společnosti je jen zvykem nazývat etnikum tak, jak se jeho příslušníci označují sami.

Naprosto nesmyslné je Baťovo tvrzení o údajných rodových genech, které je nutí nepracovat. Romové vykonávali širokou škálu řemesel. Patří mezi ně jednak řemesla kovozpracující (jako jsou kovářství, umělecké kovářství, cínařství, kotlářství, výroba sít a předmětů z plechu, zvonařství, výroba zbraní, výroba nožů, výroba šperků a drátenictví), dále řemesla, při nichž dochází ke zpracování materiálu organického původu, (tj. dřevozpracující výroba, výroba hudebních nástrojů, výroba z proutí, pletení ze slámy, pletení z kukuřičného šustí, výroba košťat, výroba kartáčů a štětek, zpracování hlíny aj.). Kromě toho mezi ně patřili  další způsoby obživy jako bylo brusičství, drátenictví, provozování zábavních podniků, koňské handlířství a další. Právě provozování zábavních podniků (hudebních zábav) nebo kartářství bylo spojováno s drobnou kriminalitou. Komunistický režim spoustu těchto řemesel zrušil. Dnes většina Romů pracuje v nekvalifikovaných dělnických profesích ve stavebnictví, při těžbě dřeva, na železnici, při různých výkopových pracích a při očistě měst.