Mons. Petr Piťha vysvětluje své kázání dalšími nepravdami

Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě Pražském, jejichž členem je i Mon. Petr Piťha, zveřejnila vysvětlení kázání na svátek sv. Václava 28. září 2018. Ve „Sdělení k diskusi o Istanbulské úmluvě“ z pera (resp. Klávesnice) Petra Piťhy se ovšem opět objevuje hned několik nepřesností.

Petr Piťha píše: “První dva body kázání vycházejí z čl. 45 odst. 3 Úmluvy, podle kterého může
dojít k odnětí rodičovských práv, je-li to v nejlepším zájmu dítěte.” To je dezinformace hned ze dvou důvodů. Istanbulská úmluva má v čl. 45, jen 2 odstavce. Nikoli 3, jak uvádí prof. Piťha – ale to může být překlep. V bodě 2 se každopádně píše toto: „Smluvní strany mohou přijmout další opatření vůči pachatelům, například: – zbavení rodičovských práv, nelze-li jiným způsobem zajistit nejlepší zájem dítěte, který může zahrnovat i bezpečnost oběti.“  Nutno zdůraznit slova pachatelům a obětím. Úmluva chrání oběti týrání, zneužívání a násilí. „Smluvní strany se vyzývají, aby tuto Úmluvu uplatňovaly na všechny oběti domácího násilí.“  Tedy včetně dětí – o domácím násilí prof. Piťha nepíše.

Hned v prvním bodě také pracuje s poplašnými zprávami a dezinformacemi. Píše, že: „Nový ontarijský zákon (Ontario‘s Bill 89 – The Supporting Children, Youth and Families Act 74(2), 2017) umožňuje odebrání dítěte z rodiny, pokud rodiče nebudou respektovat jeho genderovou identitu.“ Vláda státu Ontario se proti tomu tvrzení ohradila. „Pouhé neshody s dítětem o jeho pohlavní identitě nestačí na to, aby bylo dítě odebráno z péče?“ píše BuzzFeedNews. Zjednodušeně je pravda taková, že zákon brání dítě, které je gay, nebo lesba před tím, aby ho kdokoli, včetně rodičů – např. fyzickým, nebo psychickým týráním –  nutil do jiné genderové identity. Ale pozor – totéž platí i o homosexuálních párech, které mají v péči dítě – ani tam nesmí nutit dítě být homosexuálem, pokud se cítím být heterosexuálem.

Uváděný případ R and H versus the United Kingdom je okolnostmi výrazně jiný, než ho prof Piťha (a jeho tým) popisuje. Zjednodušeně: Matka dětí měla výrazné potíže s alkoholem. Úřady a soudy proto nerozhodovali jen tak z plezíru – Nejvyšší soud například konstatoval: „There was no realistic possibility of the mother remaining abstinent from alcohol during N’s childhood and she had clearly attempted to minimise domestic violence in the household.“ Tedy „neexistovala reálná možnost, že by matka v dětství N abstinovala a že by se jasně snažila o minimalizaci domácího násilí v domácnosti.“ Případ je složitý a došel až k Evropskému soudu pro lidská práva, který dal za pravdu úřadům a potvrdil rozhodnutí soudů.

Petr Piťha ve vysvětlení (strana 6) opět odkazuje na satirický článek Michaela Swifta „Gay Revolutionary“. Jak již psal Miloš Kadlec: „Bývalý ministr tím ovšem pouze dokázal zcela povrchní znalost věci a svou závislost na pseudozdrojích, jako je multiblog Grano salis či antisemitský web Zvědavec, případně blog Antiqueer. Pokud by totiž autor šel „ad fontes“, mohl by se například na stránkách Fordhamovy unverzity dočíst, že Swiftův článek vydaný v Gay Community News v únoru 1987 nebyl myšlen vážně, což uvádí i záhlaví textu, kde se píše, že tento článek je „šílenství, tragická, krutá fantazie, erupce vnitřního vzteku, jako když utlačovaní zoufale sní o tom, že se stanou utlačovateli.“ Náboženští a další fanatici rádi text citují, ovšem zásadně vynechávají tento úvod, aby mohli manipulovat a strašit ovladatelné lidí.“

Piťha též odkazuje na Steve Warrena, který vůbec nepsal homosexuální aktivista, jak se snaží monsignor naznačit, ale naopak je parafrází představ amerického konzervativního politika Williama Dannemeyera z knihy Shadow in the Land.

 

Jak nám můžete pomoci, se dozvíte zde.