Náš web už psal, že se šíří hoax o tom, že výrobní cena elektrické energie se pohybuje kolem 0,25 Kč za kWh, zatímco ČR ji kupuje na trhu za 16 Kč za kWh. Jedná se o dezinformaci, která koluje ve veřejném prostoru už několik týdnů a kterou naposledy aktualizoval třeba šířený příspěvek Ivany Kerlesové, spoluzakladatelky hnutí Trikolora.
Za prvé, kilowatthodinu elektrické energie vyrobí za 25 halířů jen jaderné elektrárny. Jenže Česká republika vyrábí i z jiných zdrojů. Největší podíl má stále uhlí, jehož cena však neustále roste. „Vím, že například uhelná elektrárna v Chvaleticích v současné době vyrábí elektřinu kolem 2 korun za kilowatthodinu. Lidé z SPD a Trikolóry navíc věc úmyslně zjednodušují. To, že ČR vyrobí více elektřiny, než spotřebuje, je fakt. Ale není tomu tak 365 dní v roce. Když dojde k odstavení bloků jaderných elektráren, musíme naopak elektřinu kupovat. Jednotný trh nám pomáhá, aby nedocházelo k blackoutům, když jaderné elektrárny odstaví,“ vysvětlil František Moravčík, který vystudoval energetiku na ČVUT.
Více se dezinformaci také věnoval Český rozhlas. Už samotnou zmínku o nákupu elektřiny za 16 korun za kilowatthodinu z Německa je snadné vyvrátit. Aktuálně se obchodovaná cena za zmiňované množství elektřiny pohybuje na trzích na polovičních hodnotách.
Prodej elektřiny je v současnosti velmi sofistikovaná činnost. Správný výpočet nákladů spojených s výrobou a distribucí elektřiny je přitom pro energetické firmy, ale i samotný stát klíčový. Právě to totiž zajistí funkčnost celého systému.
Její výsledná cena se pak podle odborníka skládá ze dvou základních složek – regulované a neregulované. Cenu regulované složky ovlivňuje stát přes Energetický regulační úřad a obsahuje různé druhy poplatků spojené s procesem přenosu, distribuce elektřiny, systémových podpůrných služeb a podobně. Co stát ovlivnit nemůže, je neregulovaná složka, na tu už má vliv samotná energetická firma.
„V tisku jsou často slyšet názory na zásahy vlád v různých evropských zemích, které stanovily maximální cenu elektřiny. Problém spočívá v tom, že všichni významní výrobci elektřiny včetně firem s majoritní účastí státu, jako je francouzská EDF nebo ČEZ, mají formu akciové společnosti. Proto musí z principu usilovat o přízeň akcionářů tím, že svoje úsilí s péčí ‚řádného hospodáře‘ zaměřují na maximalizaci hodnoty společnosti,“ popisuje serveru iROZHLAS.cz Stanislav Mišák z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava¨
Podle Mišáka sice nikdo nemůže žádnou firmu – a už vůbec ne stát – k obchodování na burze nutit. Zpětně s obchodováním skončit ale také není jednoduché. A to kvůli minoritním akcionářům, kterým by obchodování s energiemi za regulované ceny snižovalo zisky z jejich investic.
„Pokud by stát (při podobném kroku – pozn. red.) předem nezískal souhlas minoritních akcionářů, vystavil by se, zejména v případě zahraničních akcionářů, riziku nákladných mezinárodních arbitráž,“ popisuje odborník pravděpodobná rizika.
Cena podle akademika roste i kvůli rostoucímu cenám přímých nákladů na její výrobu. Tedy například i paliva. Protože i tyto komodity se obchodují na burzách. A proto i je ovlivňují stejné faktory, jako třeba právě prodej a nákup elektřiny.
Prokremelští aktivisté se snaží vytvořit obraz Ukrajiny jako dekadentní země bez morálních zábran. V tomto…
Jak už jsme psali, sociální sítě v Česku zaplavila fotografie posmutnělé chlapecké tváře provázené popiskem:…
Starší generace často nejen na sociálních sítích vzpomíná, co prý vše bylo za komunismu lepší.…
Předseda PRO Jindřich Rajchl se netají, že je odpůrcem toho, aby Česká republika přijala měnu…
„Rusko vydává nejméně 1,5 miliardy USD na šíření falešných zpráv a dezinformací o Ukrajině, volbách,…
Na Slovensku se dějí věci. Blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala dal…