Jak myslivci naletěli hoaxu aneb poplašná zpráva o vypouštěných vlcích, kteří se prý nebojí člověka

Českomoravská myslivecká jednota nebo Svět myslivosti v pátek 3. ledna naletěli Milanu Chmelíkovi, který na svůj profil publikoval video, údajně dokazující to, že v našich lesích se pohybují vlci, kteří se nebojí člověka. Podle našeho zjištění za Chmelíkem jela i TV Nova a nebylo daleko od okamžiku, kdy se tato fáma objevila v Televizních novinách. Ve skutečnosti si Chmelík (úmyslně či neúmyslně) spletl vlka s československým vlčákem.

 „Dnes se někteří myslivci opět pokoušeli šířit poplašnou zprávu o vypouštěných vlcích, kteří se nebojí člověka. K podpoře tohoto tvrzení jeden z myslivců vytasil video, na němž je kromě něj v pármetrové vzdálenosti zachycen československý vlčák žeroucí pravděpodobně stržený kus zvěře. Tohoto psa však záměrně vydával za vlka bez plachosti, který se mu otřel o nohu (a přitom se nebál natočit video zády k “vlkovi”). Ano záměrně, myslivec přece musí umět rozeznat československého vlčáka od vlka. Video se samozřejmě dočkalo hojného sdílení mimo jiné i na profilech Českomoravské myslivecké jednoty a časopisu Svět myslivosti. Po mnoha desítkách pobavených komentářů od chovatelů československých vlčáků i samotných myslivců svůj příspěvek nejdříve smazala Českomoravská myslivecká jednota a posléze i autor videa. Byla by však velká škoda o tuto typickou ukázku šíření dezinformací o vlcích přijít,“ napsal v sobotu Jiří Beneš.

Československý vlčák je plemeno vzniklé zkřížením německého ovčáka a karpatského vlka. Československému vlčákovi koluje v těle 6,25 % vlčích genů. Od vlka se liší například velikostí čenichu, nebo tím, že vlk má odlišnou tvář díky dlouhým chlupům pod ušima, které rostou dolů a ven. Vlk je také zpravidla robustnější postavy a jeho pohyb je méně neohrabaný. Při chůzi vlk vždy klade zadní tlapu přesně do stopy tlapy přední, při běhu vlk ladně pluje vzduchem, zatímco pes se jím těžkopádně “prodírá”. Jedním z nejvýraznějších rozdílů je velikost vnějšího úhlu, což je úhel mezi linií určenou horním a spodním okrajem očního důlku a linií určenou horním okrajem lebky. U vlků je tento úhel velký 40 – 45 stupňů, zatímco u psů je to 53 – 60 stupňů.

Paradoxní je, že Milan Chmelík se poplašným videem přiznal ke spáchání přestupku, a to ke kouření v lese. Zákon č. 289/1995 Sb.(„Lesní zákon“) má v § 20 jasně uvedeno, že v lesích je zakázáno kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa.

Nutno však dodat, že pokud pes není Chmelíka, je to důkaz i o nezodpovědnosti majitele psa, který nechal v lese svého čtyřnohého mazlíčka požírat zvěřinu.