Brazilií se šíří fake news, parlament zvažuje zásah do svobodného přístupu k internetu

Brazílie se rychle blíží k počtu dvou milionů nakažených. S nákazou COVID-19 zemřelo 72 000 lidí. Jedná se tedy o druhou nejvíce postiženou zemi těsně po Spojených státech.

Podle průzkumu společnosti Avaaz bylo 90% Brazilců vystaveno dezinformacím o koronaviru. Uvěřilo jim až sedm z deseti lidí. Falešné zprávy jsou nejčastěji šířeny prostřednictvím aplikace WhatsApp.

Nejčastější tvrzení jsou, že samotný koronavirus je podvod a že není nutné se tedy chránit. Také se šuškalo, že úřady pohřbívají prázdné rakve. Cílem má být prý vystrašit lidi. Samozřejmě, že tyto příběhy jsou vymyšlené. Naopak, ve skutečnosti nejsou úřady schopny pohřbít tak velké množství mrtvých.

Dezinformace jsou v Brazílii nebezpečné, zejména kvůli polarizované společnosti, která je jako v USA rozdělena do dvou zcela odlišných táborů. Pokaždé, když jsou prezentovány nové informace o koronaviru, objeví se nejrůznější interpretace sdělní. Brazílie se tak ocitla ve válce nejrůznějších příběhů, ve kterých nikdo neví, čemu věřit.

Prezident – první mezi lháři

Političtí lídři jsou také známí nepravdivými a zavádějícími prohlášeními. Prezident Jair Bolsonaro je sám považován za nejvýznamnějšího propagátora lží a polopravd. Dlouho popíral závažnost pandemie a jejich dopadů a jeho prohlášení jsou v naprostém kontrastu se stanovisky Světové zdravotnické organizace.

V poslední době Facebook odstranil desítky dezinformačních účtů, které byly spojeny s okruhem osob okolo prezidenta. Účty šířily nepravdivé informace o koronaviru, jiných politicích, o novinářích. Situace v Brazílii je vážná a vymyká se kontrole, o čemž svědčí poslední úsilí parlamentu. Navrhl zákon, který by měl zastavit šíření dezinformací o novém typu koronaviru.

V Brazílii se blíží čínský sen

Pokud by byl nový zákon schválen, sociální sítě by musely zakázat falešné účty, shromažďovat metadata soukromých zpráv a zajistit, aby nebyly šířeny žádné falešné informace. Za neuposlechnutí by byly vysoké pokuty.

Zákon však vyvolává velké kontroverze. Freedom House, nezávislá nevládní organizace obhajující demokracii, politické svobody a lidská práva, se proti ní vyslovila. Podle ní by nový zákon ohrozil svobodu projevu a soukromí na on-line půdě.

Pokud budou právní předpisy schváleny, internet bude restriktivní. Všechny online aktivity budou kontrolovány prostřednictvím průkazu totožnosti nebo telefonního čísla, čímž se bude diskriminovat miliony obyvatel, kteří nemají žádné údaje a nebudou mít přístup k internetu. Nový zákon by navíc umožnil neustálé sledování soukromých zpráv, což je v přímém rozporu s lidskými právy.

V neprůhledné situaci se alespoň nezávislé organizace snaží bojovat proti účinkům dezinformací. Platformy pro ověřování faktů vytvořily specifické sekce věnované pouze koronaviru. Lupa distribuuje bezplatné zpravodaje s informacemi o koronaviru zdravotnickým zařízením a odborníkům po celé zemi. Do boje jsou zapojeny také různé noviny a média, které se snaží informovat lidi nezávisle.

Článek původně vyšel na webu Antipropaganda.sk. Autor: Katarína Drevená