„Banderovci, fašisti“ aneb Martin Koller a ruský narativ o Ukrajině

Například Martin Koller v pořadu CNN Prima News zopakoval ruské narativy týkající se Ukrajiny. Putin a další představitelé hovoří o tzv. denacifikaci Ukrajiny. Připomeňme, že Martin Koller je člověkem, který dlouho žil v Rusku a pro Parlamentní listy opakoval pozice Kremlu. Týdeník ECHO pak přinesl zjištění o jeho velice aktivním udavačství na přelomu 70. a 80. let. „Týdeník ECHO upozorňoval rovněž na skutečnost, že Kollerovy názory hodně kopírují názory Moskvy na ukrajinský konflikt. A v sobotu to Koller opět potvrdil. Vzhledem k jeho minulosti aktivního spolupracovníka komunistické tajné služby, který udával kolegy například za poslouchání západních rozhlasových stanic, nemusí být jeho názory zcela objektivní,“ psal týdeník v roce 2014.

Ale zpět k údajné fašizaci Ukrajiny. Rusko hodně štve, že na Ukrajině se konaly svobodné volby a lidé si vybrali sami cestu směrem na západ. Ve volbách v roce 2014 kandidovaly dvě nacionalistické strany: Svoboda a Pravý sektor. Méně radikální, ale pravicově nacionalistická Svoboda získala 4,71 % hlasů. Radikální až fašistický Pravý sektor 1,8 % hlasů. Ve volbách v roce 2019 pak obě nacionalistické strany pak vyloženě propadly.

Banderovci jsou skupinou, která vzbuzuje strach už od dob 2. světové války. Ukrajinská vojenská organizace vznikla v roce 1929, cílem bylo právo sebeurčení pro Ukrajinu. Zaměřovali se na běžnou propagandu svých ideových záměrů, ale taky na sabotáže, atentáty, přepadení občanů a zpravodajskou činnost.

Jejich hlavním nepřítelem byl Sovětský svaz a komunisté. Pro své zájmy se je snažili využít i nacisti, hlavně po útoku na Sovětský svaz v červnu 1941. Ovšem – pak zaúřadovalo gestapo a banderovci byli rozprášeni. Sám Stepan Bandera se stal vězněm koncentračního tábora. Boje banderovců ale nekončí ani po konci války, Ukrajina se stala součástí SSSR, dokonce své území ještě rozšířila, a to o Podkarpatskou Rus, která byla v předválečném období součástí Československa.

Na otázku, jestli banderovci zasáhli do poválečného dění v Československu, historik Tomáš Řepa odpovídá: „Jednoznačně zasáhli. Svým přesunem přes Československo se dopustili řady trestných činů, ale zároveň se stali předmětem politických bojů a tématem skutečné informační války. Dodnes kolem nich panují mýty například v souvislosti s událostmi na ukrajinském Majdanu v roce 2013. Hlavně v ruských médiích se tehdy objevoval narativ: fašisté a banderovci z Kyjeva. To je ale stejné, jako kdybychom současný český národ označovali jako nějaký protinacistický odboj. Nesedí to ani v čase, ani v místě. Zřejmě z nich stále někdo chce vytřískat politické body.“

Banderovci ovšem také páchali zločiny proti lidskosti. V únoru 1943 zahájily jednotky UPA etnické čištění Volyně (dnešní severozápadní Ukrajina) bestiálním vražděním tamních Poláků. Polští historici odhadují, že na ukrajinské Volyni a Haliči bylo povražděno (1943-1945) jednotkami UPA přes 100 000 polských civilistů (včetně žen, dětí a nemluvňat), dalšího půl milionu Poláků z oblasti uprchlo.