35. výročí havárie v Černobylu

V těchto dnes si připomínáme 35. výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl. K havárii došlo konkrétně 26. dubna 1986, uhašení katastrofy však trvalo týdny. Na počátku byl Černobyl utajovanou katastrofou. První důkazy, že se stala velká jaderná havárie, nepřinesly sovětské zdroje, ale pocházejí ze Švédska. 27. dubna pracovníci Forsmarkské jaderné elektrárny (přibližně 1 100 km od Černobylu) nalezli radioaktivní částice na svém oblečení. Pátrání prokázalo, že problém není ve švédských elektrárnách, což ukázalo na vážný jaderný problém v západní části Sovětského svazu. Ještě 1. května se v Kyjevě konaly obvyklé prvomájové manifestace, neboť obyvatelstvo nebylo o katastrofě informováno. Tzv. závod míru (Varšava–Berlín–Praha) byl dokonce v těchto dnech přemístěn z ČSSR do Kyjeva.

V Československu se první zpráva o havárii v jaderné elektrárně v Černobylu objevila až v úterý 29. 4. 1986 a to v Rudém právu. Šlo o velmi stručnou zprávu, která byla převzata z agentury a která byla uveřejněna až na straně 7. Stálo v ní, že v černobylské elektrárně došlo k havárii, při které byl poškozen reaktor, a že se provádějí opatření na pomoc zraněným a na odstranění následků. V závěru ovšem nechybělo, že zatímco ve světě k podobným haváriím došlo již několikrát, tak tato je první svého druhu v Sovětském svazu. I v následujících dnech byla většina zpráv převzata z agenturních zdrojů. Rudé právo psalo např. o tom, jak se únik radioaktivních látek i úroveň záření v okolí elektrárny snižují, jak jsou na likvidaci následků použity účinné prostředky a moderní technika. Větší podrobnosti o havárii byly uveřejněny až 7. 5. 1986.

V této souvislosti je zajímavé, jak o havárii reflektují ruská média dnes. Například zpravodajský web KM.RU vydal článek, ve kterém vinu za havárii přikládá perestrojce. Sergej Čerňachovský v článku píše, že havárie byla jedním z prvních výsledků proklamované „perestrojky“ a „nového myšlení“ vyhnout se zákazům. Ve skutečnosti byl test, který stál za havárií plánován dlouho dopředu z Moskvy. Dění po havárii následně ukázalo, jak v tehdejším Sovětském svazu neexistovala sebereflexe a v soudním líčení byla havárie svedena jen na několik lidí.