Proč je legitimní pohlížet na Juana Guaidóa jako na dočasného prezidenta Venezuely?

Juan Guaidó, celým jménem Juan Gerardo Guaidó Márquez, se veřejně prohlásil prezidentem 23. ledna 2019 během desetitisícových demonstrací v hlavním městě Caracasu, které sám svolal. Tento krok se zdá opravdu poněkud zvláštní a nedemokratický. Na tento fakt upozorňují často dezinformační weby (1, 2, 3). Nutno však celou věc chápat v kontextu. A z toho je jasné, že Guaidó je v právu. Vláda České republiky uznala Juana Guaidóa za dočasného prezidenta 4. února 2019.

Události ve Venezuele je nutné chápat v kontextu událostí, které staly od roku 2015. 6. prosince 2015 se tam konaly parlamentní volby. Opoziční koalice Kulatý stůl demokratické jednoty (MUD) získala 99 ze 167 parlamentních křesel. Socialistická strana Madura tedy byla poražena. „Po 16 letech socialistické vlády tak jihoamerickou zemi čeká významný přelom v politickém vývoji. Vládní blok vedený socialisty utrpěl podle částečných výsledků drtivou porážku. Prezident Nicolás Maduro tak bude muset přistupovat na zásadní kompromisy. Po oznámení výsledků propukly v Caracasu oslavy a ohňostroje. Třiapadesátiletý Maduro rychle uznal porážku,“ psal tehdy Aktuálně.cz.

Uznání porážky však netrvalo dlouho. V roce 2017 si Maduro vymyslel tzv. Ústavodárné shromáždění. Pravda, vyhlásil do něj volby, ale ty byly drtivou většinou lidí bojkotované. Vláda stanovila volební systém, který zvýhodňuje oblasti tradičně podporující levici. Téměř dvě stovky delegátů shromáždění jsou vybrány z různých sociálních skupin včetně dělníků či farmářů, z nichž značná část má rovněž blízko k levici. Nové kontroverzní Ústavodárné shromáždění nakloněné prezidentovi Nicolási Madurovi následně převzalo ve Venezuele zákonodárnou pravomoc, která dosud náležela pouze parlamentu ovládanému opozicí. Podle serveru Infobae Ústavodárné shromáždění parlament fakticky rozpustilo. Představitelé poslanců ale zopakovali, že nový „podvodný“ sbor neuznávají stejně jako všechna z něj vzešlá rozhodnutí. Mezi 545 delegátů nově zřízeného Ústavodárného shromáždění patří i Madurova manželka a syn.

V roce 2018 se konaly prezidentské volby, které svolalo nelegitimní Ústavodárné shromáždění. V něm měl zvítězit Maduro. Falcon mj. poukázal na skutečnost, že Maduro si prakticky kupoval hlasy prostřednictvím ověřování takzvaných vlasteneckých průkazů, které zavedl pro rozdělování potravin, jichž je v zemi nedostatek. Podle údajů k volbám přišlo 46 procent voličů, zatímco při předchozí volbě v roce 2015 to bylo 80 procent.

Z důvodu volebních podvodů legitimně zvolený paralment vyzval k vyhlášení nových prezidentských voleb. 3. února vypršela lhůta, do které sedm evropských zemí po venezuelském autoritářském prezidentovi Nicolásovi Madurovi požadovalo, aby oznámil nové prezidentské volby. Mimochodem. Venezuelský prezident Nicolás Maduro ve středu 24. ledna vyzval voliče, aby se písemně zavázali, že budou v nadcházejících volbách hlavy státu hlasovat pro něj. Přinesl tak další důkaz své autoritářské vlády.

„Španělská vláda oznamuje, že oficiálně uznává Juana Guaidóa jako prezidenta Venezuely,“ řekl na tiskové konferenci španělský premiér Pedro Sánchez.

Rovněž britský ministr zahraničí Jeremy Hunt na Twitteru uvedl, že Británie Guaidóa uznává za úřadujícího prezidenta. „Nicolás Maduro neoznámil prezidentské volby do osmi dnů, ve lhůtě, kterou jsme mu dali. Takže spolu s evropskými spojenci nyní uznáváme Guaidóa dočasným prezidentem, dokud nebudou uspořádány regulérní volby,“ napsal Hunt.

„Domníváme se, že šéf (venezuelského) parlamentu Juan Guaidó je legitimní k tomu, aby uspořádal prezidentské volby,“ uvedl v rozhovoru s francouzským rozhlasem France Inter ministr zahraničí Francie Jean-Yves Le Drian. Také šéfka švédské diplomacie Margot Wallströmová médiím řekla, že Švédsko podporuje Guaidóa jako legitimního prezidenta. Dodala, že loňské prezidentské volby, které ve Venezuele bojkotovala velká část opozice, Stockholm nikdy neuznal.