Přehlídka argumentačních faulů Moniky Le Fay

Režisérka a spisovatelka Monika Le Fay na Twitteru a na svém webu předvedla přímo učebnicové ukázky argumentačních faulů. Začalo to její reakcí na tweet spolku Sisyfos. V ní se dovolávala falešných královských autorit (argumentum ad verecundiam).

V další diskusi se opakovaně dopustila útoků ad personam (vůči Jiřímu Grygarovi, Zdenko Perutkovi či profilu pod názvem Karl von Bahnhof). Oponenty označovala jako nevzdělance, komunisty či agenty farmaceutického průmyslu, který ještě navíc klade na stejnou úroveň s organizovaným zločinem.

Dalším argumentačním faulem je slaměný panák, kdy Le Fay tvrdí, že někdo zakazuje (homeopatické) knihy, či je snad vyřazuje z knihoven. Zjevně nesnese oponentní názor, když jej ihned dehonestuje jako za vnucování nějaké vlastní pravdy: „Ukazuje se, že i 32 let po pádu komunismu a v době internetu a Googlu si prostě spousta malých českých lidí myslí, že mají pravdu oni a že by se celý svět měl touto jejich pravdou řídit.“ Lze si snad dovodit, koho tím Le Fay připomíná…

Le Fay také coby argument používá anekdotické příběhy, které jsou sice náramně hezké, ale nic nedokazují.

Falzifikaci by si zasloužilo i její tvrzení, že alopatická medicína je údajně až na čtvrtém místě po alternativních metodách. Nejprve by bylo třeba odkázat na prameny, které to potvrzují, a pak si také položit otázku, zda nejde o případy, kdy se lidé k alopatické medicíně vůbec nedostanou, ačkoli by chtěli.

Monika Le Fay z diskuse na Twitteru vytěžila materiál pro článek s příznačným názvem „Proč se odpůrci homeopatie chovají jako lůza v padesátých letech? České totalitní myšlení je nesmrtelné“.

Soudíme, že rukověti o eristických technikách získaly spoustu nového materiálu pro aktualizaci…