Pochody za mír aneb pokrytectví v akci

Například na Slovensku se rozmohla shromáždění, která nesou název „Pochod za mír“. Jak se ukázalo, když někdo na něm přijde vyjádřit názor, že je pro mír, organizátoři a demonstranti jednají agresivně. Připomeňme si totiž nevyvratitelný fakt. Tahle válka může skončit i během hodiny. Tak rychlý mír však nemůže zajistit NATO nebo Evropská Unie, ale Rusko. Když Rusko přestane na Ukrajině bojovat, bude mír. Když přestane bojovat Ukrajina, bude konec Ukrajiny.

Přesto, když lidem někdo tuto základní tezi někdo připomene, jednají agresivně. Oni chtějí totiž ten mír, ve kterém Rusko může přepadnout koho chce, kdy chce. A jejich teze, že za invazi Ruska si může Ukrajina sama, přesně připomíná to o znásilnění ženy. Podle této logiky za znásilnění nemůže (jen) pachatel, ale také oběť, protože se bránila. Kdyby se nebránila, k žádnému znásilnění by přece nedošlo. A co právo pachatele mít sex, že? Na práva oběti podle této logiky nikdy nemyslí.

Připomeňme také, že Rusko má zálusk nejen na Ukrajinu. Napadá Evropu například kyberútoky. Kromě toho, že Evropa tedy podporuje napadeného, pomáhá obětem, chrání i sama sebe. Ano, Ukrajina bojuje i za nás. Každý zničený ruský tank, každé sestřelené ruské letadlo, každá potopená ruská loď snižuje pravděpodobnost, že by se Rusko opovážilo zaútočit na členský stát NATO.