Všeobecně se dá říci, že situace se oproti minulým rokům značně zhoršila a že svět prochází největší uprchlickou a vysidlovací krizí v novodobé historii.
Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen UNHCR) vydal minulý týden studii s názvem Global trends, která obsahuje také aktuální statistiky týkající se běženců. Z té je patrné, že situace ve světě se co do počtu lidí, kteří byli nuceni opustit svůj domov, horší. Kolik tedy bylo v minulém roce uprchlíků, z jakých pocházejí zemí a v jakých státech našli dočasné útočiště nejčastěji? V následujícím textu se podíváme na vybraná aktuální data.
Jelikož se v tématech kolem uprchlické krize stále často pletou pojmy, vysvětlíme nejprve rozdíl mezi dvěma skupinami, kterých se zveřejněné statistiky týkají. Uprchlíkem (anglicky refugee) je člověk, kterého politická či ekonomická situace v zemi donutila svoji zemi opustit (zpravidla z důvodu ohrožení života) a hledat útočiště v jiné zemi. Větší skupinou lidí jsou tzv. vnitřně nuceně vysídlení (anglicky Internally displaced person, zkráceně IDP), kteří byli také nuceni své domovy opustit, zůstávají však stále ve své zemi – jsou například často z míst, odkud se nemohou dostat k hranicím nebo nemají dostatečné prostředky k jejich překročení. Uprchlíka a vnitřně nuceně vysídleného (IDP) od sebe odlišuje právě moment přechodu hranice státu původu.
Celkový počet lidí, kteří museli do konce roku 2015 opustit svůj domov, dosáhl 65,3 milionu (o rok předtím to bylo 59,5 milionů). Mezi nimi je 21,3 milionu uprchlíků po celém světě (v roce 2014 to bylo 19,5 milionu, 51% z nich byly děti), 40,8 milionu vnitřně vysídlených lidí (o 2,6 milionu více než v roce 2014) a 3,2 milionu žadatelů o azyl.
Průměrně je každý den nuceno opustit svůj domov asi 34 000 lidí. Někteří se stanou uprchlíky, jiní dále zůstávají ve své zemi. V počtu uprchlíků podle původu stále zaujímají hlavní místo tři státy:
Více než polovinu počtu uprchlíků na světě představují uprchlíci z těchto tří států. Nicméně státy, které mají nejvíce vlastních vnitřně vysídlených obyvatel (ti, kteří hranice země neopustili), jsou trochu odlišné:
Nejvíce přibylo za rok 2015 vnitřně vysídlených lidí v Jemenu, kterým zmítá občanská válka. Jde o 2,5 milionu lidí, což je téměř 10% populace. Pokud se podíváme na případ Sýrie, představuje součet vnitřně vysídlených a uprchlíků téměř polovinu obyvatel.
Ačkoli se o uprchlících nejčastěji hovoří ve spojitosti s jejich snahou dostat se do Evropy, jejich převážná část hledá útočiště na jiných kontinentech. Celkem 86% uprchlíků spadajících pod mandát UNHCR se nacházelo v zemích s nízkými a středními příjmy. Ty se často nacházejí v blízkosti míst, kde dochází ke konfliktům, které dané lidi z domovů vyhnaly.
Nejvíce uprchlíků hostí Turecko (2,5 milionu lidí), následuje Pákistán (1,6 milionu) a Libanon (1,1 milionu). Libanon také přijal v přepočtu uprchlíků na počet vlastních obyvatel běženců nejvíce (183 uprchlíků na 1000 obyvatel). Z ekonomického hlediska představovala uprchlická krize největší zátěž pro Demokratickou republiku Kongo (471 uprchlíků na 1 dolar HDP).
Ve vyspělých zemích byl ale v loňském roce prolomen rekord v počtu žádostí o azyl za rok. Nejvíc žádostí obdržely státy:
Na vyřízení své žádosti o mezinárodní ochranu na konci minulého roku čekaly celkem 3,2 miliony lidí.
Co se týče regionů, nejvíce uprchlíkům poskytla útočiště sub-saharská Afrika (téměř 4,4 milionům uprchlíků) – přičemž Etiopie, Keňa a Uganda jich přijaly nejvíce.
Konflikty a problematika uprchlíků ale nejsou vzdálené ani Evropě. Během roku 2015 totiž opustilo Ukrajinu 148 400 uprchlíků.
Všeobecně se dá ze statistik říci, že situace se oproti minulým rokům značně zhoršila a že svět prochází největší uprchlickou a vysidlovací krizí v novodobé historii. Nejedná se ale jen o problém Sýrie, jak média často ilustrují, ale problém celého světa. Také například někteří obyvatelé zemí Jižní Ameriky se vydávají hledat útočiště v zahraničí – a to zejména kvůli růstu kriminality a násilí.
Celou studii si můžete přečíst ZDE.
Publikováno na webu HateFree Culture.
Starší generace často nejen na sociálních sítích vzpomíná, co prý vše bylo za komunismu lepší.…
Předseda PRO Jindřich Rajchl se netají, že je odpůrcem toho, aby Česká republika přijala měnu…
„Rusko vydává nejméně 1,5 miliardy USD na šíření falešných zpráv a dezinformací o Ukrajině, volbách,…
Na Slovensku se dějí věci. Blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala dal…
I v českém prostředí se šíří zpráva, že známá spisovatelka J. K. Rowlingová koupila byt v Moskvě.…
Příznivci Kremlu je stále šířena dezinterpretace historických událostí. Asi nejhloupějším lze nazvat argument, že v roce…