Předseda KSČM a koalicí zvolený místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Vojtěch Filip se v uplynulých dnech dopustil hned několika lží, které lze považovat za vyloženě odporné. V živém vysílání televize CNN Prima News se dušoval, že prý starosta Prahy 6 Ondřej Kolář má předka, který byl členem Gestapa. Jedná se o mnohokrát vyvrácenou lež. Na tento hoax upozornil náš web jako první.
Předseda KSČM Vojtěch Filip také v pátek poskytl rozhovor pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda. V něm mimo jiné uvedl: „Členové KSČM a další občané České republiky pozitivně vnímají skutečnost, že Ruská vláda nemá zájem na tom, aby nutila místní orgány k budování památníků těm českým legionářům, kteří v Rusku nikoho neosvobodili a neudělali nic dobrého pro tu nejskvělejší socialistickou revoluci na světě, která byla v roce 1917 v Rusku.“
Opomineme-li použitou rétoriku, jedná se opět o absolutní lež. Čeští legionáři během 1. světové války pomohli Rusku vyhrát mnoho klíčových bitev. Například bitvu u Zborova. Československá střelecká brigáda o síle asi 3500 mužů (1. střelecký pluk „Mistra Jana Husa“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“) dosáhla úspěchu na vedlejším směru v rámci Kerenského ofenzívy, když prorazila přes čtyři linie rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stály část 86. pěšího pluku a 6. pěšího pluku 32. uherské pěší divize a rakouské pěší pluky č. 35 (Plzeňský) a č. 75 (Jindřichohradecký) z 19. pěší divize o síle asi 5500 mužů, dobře vystrojených a výborně vyzbrojených. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská prozatímní vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců.
Mezi Němci a legionáři došlo ke krvavým bojům i u Doče, kde se vyznamenali pozdější českoslovenští generálové Kadlec a Červinka, kapitán Jungr a zejména pozdější generál Stanislav Čeček, který v bitvě u Bachmače Němce porazil a donutil je uzavřít s legionáři příměří. Československé legie tedy hrály klíčovou roli v osvobození území, které se později stalo územím sovětským.
Československé legie pak bojovaly s Rudou armádou. Střet však vyprovokovali bolševici. 25. května 1918 vypukly boje – bolševici zaútočili proti čs. vlaku na stanici Marianovka nedaleko města Omsk. V noci začal protiútok Legií. Legionáři, dost často beze zbraní, zaútočili na kasárny a sklady bolševiků a po vyzbrojení převzali kontrolu nad klíčovými body Transsibiřské magistrály. Československé legie při ústupu z ruského území dobyly 30. května 1918 Penzu a Syzraň, 8. června Samaru, 23. června město Ufa, 25. července Jekatěrinburg a 6. srpna Kazaň až se probili do Vladivostoku. Vlády spojeneckých států (Francie, Velké Británie, USA) plánovaly československé legionáře ponechat na Rusi a vytvořit z nich jádro intervenčních sil, které by zasáhly proti bolševismu. Z plánované intervence nakonec však sešlo a došlo k ústupu legií dvěma cestami: z Vladivostoku lodí do Ameriky a následně Evropy a jižní cestou přes Japonsko, Hong Kong, Cejlon, Suezský průplav do italského Terstu.
Jak se daří ČR reagovat na dezinformace? Umíme čelit hybridním hrozbám? A jak se můžeme…
Pokus o atentát na slovenského premiéra Fica je zatím plný otazníků. Prokremelští aktivisté nejprve lhali,…
Česká televize si dovolila zveřejnit průzkum volebního potencionálu od společnosti Kantar. To však neměla dělat.…
Na sociálních sítích se poslední dobou šíří fáma o údajném úmrtí sedmi českých vojáků na…
Na sociálních sítích se šíří příspěvek, který informuje o náhražce vanilky, maliny či jahody v jídlech.…
Na Facebooku se opět začíná šířit vymyšlený citát z loňska. „Je neuvěřitelné, jak se Američanům ve…